Jedná se o zásadní informace zjištěné při podrobné analýze dopadů navrhované reformy. Tato analýza stále ještě probíhá, a  komplexním dokument – který kromě analýzy dopadů bude obsahovat i návrhy ČMKOS bude k dispozici cca do deseti dnů.

Analýza se důsledně opírá o dokument MF ČR “Reforma přímých daní a odvodů – III. pilíř daňové reformy”, který byl zveřejněn dne 18. 3. 2011. Některé parametry, důležité pro odhad dopadů, však nebyly v této prezentaci blíže specifikovány (např. výše budoucího minimálního vyměřovacích základů pro platby sociálního a zdravotního pojištění OSVČ). Tyto parametry byly do našich propočtů doplněny na základě externích konzultací.

Veřejné finance České republiky dosáhly za poslední dva roky nejvyšších deficitů v celé historii České republiky a ani vývoj v prvých měsících letošního roku nás nenaplňuje přílišným optimismem. Na těchto deficitech má prokazatelně největší podíl (mnohem větší než působení ekonomické krize) dlouhodobé systematické snižování daní a odvodů – především u nejvyšších příjmových skupin, OSVČ a firem. Příčinou deficitů je dlouhodobé a systematické rozrušování příjmové strany veřejných rozpočtů. ČMKOS navrhovala tuto situaci přednostně řešit tam, kde vznikla – na příjmové straně veřejných rozpočtů. Vláda v reakci na tento stav přišla naopak s plošnými a málo promyšlenými škrty na výdajové straně v oblasti sociálních transferů nejpotřebnějším, u platů v rozpočtové sféře, atd. Je naprosto absurdní a šokující, že nový návrh daňové reformy MF ČR počítá s dalším výrazným snížením daní. Podle veřejného prohlášení ministra financí a koneckonců i prezentovaného materiálu dojde v roce 2013 (oproti roku 2011) ke snížení složené daňové kvóty zhruba o 2 procentní body. To odpovídá ztrátě příjmů veřejných financí v rozsahu - 80 mld Kč. Návrh přímo ohrožuje stabilitu veřejných financí.

Nejvíce (v relaci k příjmu) budou připravovaným daňovým “antijánošíkem” postiženi zaměstnanci s nízkými příjmy. Např. zaměstnanci s hrubým příjmem 10 tis. Kč vzroste měsíčně odvodové zatížení jeho mzdy o 372 Kč. 200 Kč jako důsledek zvýšení zdravotního pojištění zaměstnanců o 2 % (zaměstnavateli se recipročně o 2 % sníží) a v průměru o 172 Kč jako důsledek zatížení tzv. benefitů pojistným. Pokud k tomuto dopadu ještě přičteme cca 300 Kč, které jeho výdaje zatíží dvojí zvýšení DPH u základních životních potřeb, potom  bude činit celkový nárůst daňového zatížení tohoto poplatníka měsíčně 672 Kč, ročně potom 8064. Čili tento zaměstnanec “věnuje” ročně na oltář “reforem” koalice ODS-TOP09-VV téměř jeden čistý měsíční příjem (95%).

Protisměrný pohyb ve zdanění mezi OSVČ tj. nárůst zdanění u zaměstnanců a pokles zdanění u OSVČ dále prohlubují rozdíl ve zdanění těchto skupin. Takže, zatímco zaměstnanec s průměrným příjmem 25 000 Kč odvádí dosud na dani a pojistném 5705 Kč, a “po novu” to bude 6102 Kč (čili +395 Kč). OSVČ se stejným hrubým příjmem dnes odvádí 3477 Kč a bude odvádět 3015 Kč.

To spolu s motivacemi zaměstnavatelů na úspoře nákladů dále bude podporovat rozvoj nepravého podnikání – tzv. švarcsystém. Využitím práce OSVČ oproti zaměstnanci – či přechodem zaměstnance na OSVČ zaměstnavatel vydělává na úspoře plateb sociálního a zdravotního pojištění u těchto zaměstnanců (“po novu” bude šetřit na platbě daně z objemu mezd). Náhrada zaměstnance s platem 10 000 Kč, prací OSVČ uspoří zaměstnavateli “ponovu” 3200 Kč měsíčně, při průměrném platu (tj. 25000 Kč) 8000 Kč měsíčně, při dvojnásobku průměrného platu už 16000 Kč měsíčně, při trojnásobku průměrného platu pak 24 000 Kč měsíčně atd.

Hrubá mzda

Již dnešní úroveň výrazného rozdílu ve zdanění OSVČ a zaměstnanců má výrazné národohospodářské dopady. Podle propočtů VZP by při setření rozdílu ve zdanění mezi OSVČ a zaměstnanci pracoval zdravotní systém s dodatečným příjmem v rozsahu cca 14 mld Kč. V důchodovém pojištění v současnosti má dopad rozdílné zdanění cca 30 mld Kč.

Takováto podpora tzv. soukromého podnikání, která je minimálně z poloviny tvořena daňovou optimalizací je absurdní a šokující. Absurdnější však je,když se ještě chce dále prohlubovat. Toto prohloubení bude znamenat další prohloubení této ztráty o 1-2 mld Kč. Problém však je v tom, že tento absurdní systém do sebe vtáhne další zaměstnance. Pokud by to bylo jen u 1 % zaměstnanců – činil by další dodatečný dopad pro veřejné finance 5 mld Kč, při 2 % 10 mld Kč atd.