|
Stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se sjednocením výplaty nepojistných sociálních dávek
Obecně k návrhuČeskomoravská konfederace odborových svazů projednala návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se sjednocením výplaty nepojistných sociálních dávek na schůzi Legislativní rady ČMKOS dne 22. března 2011. Předložený návrh pokračuje v trendu úspor veřejných prostředků „za každou cenu“, což bylo zahájeno již v restriktivních opatřeních přijatých v roce 2010. ČMKOS s tímto přístupem nesouhlasí. Reforma žádné části systému sociální ochrany by neměla být podřízena striktním ekonomickým požadavkům, neboť se jedná o osoby v příjmové nedostatečnosti, osoby závislé na péči druhé osoby, které jsou na pomoc systému plně odkázány, neboť nemají možnost samy si svoji situaci zlepšit, ať již z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, či z důvodu nezaměstnanosti atd. Českomoravská konfederace odborových svazů se zásadně ohrazuje proti základní premise, která je podle důvodové zprávy jedním z důvodů pro navrženou úpravu zákona o hmotné nouzi, tj. že občané se (časem) naučí sebepřísnější dávkový systém využívat ve vyšší míře, než byly předpoklady při jeho koncipování a přijetí. Dávkový systém byl původně nastaven vyváženě, o čemž svědčí i nízká úroveň chudoby v ČR (až do konce roku 2008). Rostoucí požadavky na dávkový systém vyplývají z celkově nedobré příjmové situace osob s nejnižšími příjmy v důsledku hospodářské krize, která je mimo jiné způsobena i zastavením valorizace minimálních příjmových kategorií, zejména minimální mzdy. K větším nároků na systém hmotné nouze vydatně přispěla také restriktivní opatření, prováděná v oblasti dávek nemocenského pojištění a dávek státní sociální podpory. V prvním kroku reforem byly občané „vyhnáni“ ze systému státní sociální podpory a „zahnáni“ do systému hmotné nouze. Nyní předkladatel tvrdí, že je nutné přistoupit k úpravě systému hmotné nouze z důvodu, že je více využíván oproti původně zamýšlené úrovni. Jde o zcela chybný přístup, který může vést pouze k nárůstu chudoby ve společnosti se všemi problémy z toho plynoucími. ČMKOS tento přístup odmítá. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Navrhuje se, aby příspěvky směřující do oblasti bydlení (tj. příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení) náležely v období 10 let pouze po dobu 60 kalendářních měsíců. Změna je odůvodňována dostatečnou dobou pro zajištění méně nákladného bydlení. Při stávající situaci na trhu s byty, absenci sociálních bytů atd., je však mnohdy prakticky nereálné si (v průběhu v 5 let) levnější bydlení pořídit. Růst nájemného, zvyšování cen energie spolu s plánovaným zvýšením sazby DPH ke zlepšení této situace rozhodně nepřispěje. Českomoravská konfederace odborových svazů pokládá proto tento návrh za asociální a varuje, že ČR si tímto krokem vybuduje další skupinu osob bez domova, které se následně jen obtížně zpětně sociálně začleňují. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Dle předloženého návrhu má o způsobu výplaty dávek rozhodovat pouze plátce dávky, s čímž nesouhlasíme. Plátce dávky nemůže „nutit“ příjemce, aby si např. založil účet, přitom z návrhu zákona nevyplývá, že pokud občan účet nemá, plátce tuto skutečnost zohlední při stanovení způsobu výplaty. Pokud je obava z možného zneužívání dávek, že nebudou vynakládány na ten účel, na který jsou příjemcům vypláceny, lze toto ošetřit jinak. Není důvod měnit způsob výplaty plošně, ten by měl být ponechán na příjemci dávky. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Podle návrhu se mění pojetí příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách. Příspěvek již nemá být určen k plné kompenzaci potřeb závislé osoby, ale má pouze přispět k zajištění těchto potřeb. Jde o politické rozhodnutí, aniž by bylo doloženo, zda mají tyto osoby dostatečné zdroje k zajištění spolufinancování. Sociální situace těchto osob není příznivá, navíc se v blízké době připravuje zvýšení daně z přidané hodnoty, které negativně postihne zejména oblast péče o závislé osoby, která byla vesměs zařazena do snížené sazby DPH. Neví se, do jaké míry se sjednocení DPH promítne do této oblasti, a přesto se předkládá návrh na zvýšení spoluúčasti závislých osob, jejich rodin, na úhradě nákladů. ČMKOS s tímto přístupem nesouhlasí. V zákoně o sociálních službách se současně navrhuje změnit přístup k závislé osobě. Nově již nemá být posuzována její schopnost péče o vlastní osobu a soběstačnost, ta má být nahrazena posuzováním zvládání základních životních potřeb. Za problematickou považujeme i skutečnost, že předložený návrh zákona předjímal schválení návrhu zákona o Úřadu práce České republiky, včetně navržených změn souvisejících předpisů, u kterých ještě nebyl dokončen legislativní proces, neboť byl návrh příslušného zákona vrácen prezidentem ČR Poslanecké sněmovně. Pokládáme proto tuto část legislativního procesu za zmatečnou.. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní K části první - změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
Českomoravská konfederace odborových svazů zdůrazňuje, že ve společnosti, která se označuje za dodržující lidská práva, není možné stavět změnu zákona na tom, že citujeme - řada občanů se naučila určité výhody zákona o pomoci v hmotné nouzi využívat. Proto se navrhují určitá zpřísnění … - snížení počtu příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi nebo snížení okruhu oprávněných osob mající nárok na doplatek na bydlení z důvodu jeho převedení na obce.
Jestliže sociální pracovníci v současné době nikoli tedy obecně, ale toliko v současné době) potřebnou odbornou pomoc nemohou v plném rozsahu zabezpečovat, popřípadě se jejich pomoc soustřeďuje jen na sociální šetření a zjišťování příčin nepříznivé sociální situace, je nutné hledat a popsat příčiny tohoto stavu a ne dávat tuto konstatovanou skutečnost za důvod zpřísňování posuzování situace příjemců! Z toho důvodu požadujeme minimálně vysvětlení a odůvodnění, proč sociální pracovníci v současné době nemohou v plném rozsahu zabezpečovat potřebnou odbornou pomoc, popřípadě proč se jejich pomoc soustřeďuje jen na sociální šetření a zjišťování příčin nepříznivé sociální situace. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Navrženým přísnějším posuzováním situace hmotné nouze osob dojde k posunutí hranice bídy a následnému zbídačování občanů, jejichž situace osciluje kolem této hranice. I přes proklamaci, že cílem vládní politiky je „potvrzení politického závazku Evropské unie bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení“, dojde ve skutečnosti k výraznému zchudnutí většiny obyvatel – tak si snad chce vláda nejprve připravit pole, na kterém bude mít s kým bojovat (proti chudobě)? V návrhu zcela postrádáme naplňování teze, že situace osob, které se ocitají ve stavu hmotné nouze, vyžaduje profesionální sociální práci s využitím všech vhodných a osobou v hmotné nouzi akceptovatelných metod a postupů. Není možné v rámci identifikace nákladů kalkulovat o veřejných prostředcích až diletantským způsobem, že - lze odhadnout, že bude docházet k růstu výdajů - lze předpokládat, že dojde k poklesu nákladů, apod. Vzhledem k tomu, že nemůžeme souhlasit s východisky, která ministerstvo vedla k předložení návrhu, nemůže souhlasit ani s návrhem samotným. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
K části druhé – změna zákona o sociálních službách
S politováním konstatujeme, že důvodová zpráva nenaplňuje požadavky kladené na důvodovou zprávu jako podklad v rámci legislativního procesu. Svým charakterem se jedná spíše o studii, pouhé převzetí zpracovaných základních informací o způsobu využití příspěvku na péči, než o analýzu právního stavu a jasného, věcného a přehledného zdůvodnění navržených změn zákona. Důvodová zpráva obsahuje zbytečné informace nevedoucí k objasnění nutnosti změn zákona. Pevně doufáme, že v důsledku přebujelých a pro zdůvodnění sjednocení výplaty nepojistných dávek nepodstatných informací (zahlcení grafy, faktografie jdoucí až do takových detailů jako jsou úvazky jednotlivých kategorií pracovníků v sociálních službách) pracné dohledávání důležité myšlenky v textu nebylo záměrným znepřehledněním opakováním nutnosti snížení příspěvku na péči. Samotnými předkladateli je připuštěno, že východiskem pro cíl je přijetí opatření, která směřují ke zvýšení soukromých zdrojů osob, které potřebují péči, a osob k nim povinných výživou! Některá konstatování, která mají směřovat k vytčenému cíli, však jsou v kontradikci. Např. - propojení kapacit způsobů v zajištění péče a takto izolované systémy jsou pak „přetěžovány“. Přetížením rozumíme to, že neformálně pečující osoby jsou natolik zaangažovány péčí, že se již fakticky nemohou uplatnit v jiných společenských oblastech, tj. především v účasti na trhu práce, naproti tomu jsou pod tlakem na větší aktivitu pečujících osob především v uplatnění na trhu práce - Z grafu je patrné, že úhrady klientů jsou majoritním zdrojem financování služeb sociální péče, což spolu s absencí soukromých zdrojů výrazně snižuje efektivitu zajištění péče. Přičemž na jiném místě je konstatováno, že Výdaje osob ze soukromých zdrojů nejsou fakticky dle současných indikátorů definovatelné. Zástupné používání pojmu „soukromé zdroje“ mlží jeho pravý význam. Jednou je možné pod ním vidět finance klientů a jejich rodin, podruhé protiklad veřejným financím jako důsledku poskytování sociálních služeb jako služeb ve veřejném zájmu. Upozorňujeme, že v evropském kontextu jsou sociální služby chápány jako služby právě ve veřejném zájmu, které není možné podřídit pravidlům trhu. Ve snahách ministerstva však bohužel sledujeme stále větší příklon k uvolnění principů poskytování sociálních služeb a péče ve prospěch volné soutěže, konkurence a větší ziskovosti poskytovatelů. Důvodová zpráva se nevyhnula množství tzv. vaty – velkému množství prázdných, na první pohled však hezky znějících frází – např. - Současná situace ve způsobech zajištění péče je charakteristická tím, že vytváří prostředí, ve kterém jsou způsoby zajištění péče registrovanými poskytovateli sociálních služeb a neformálními pečujícími (rodina, přátelé, jiné osoby) od sebe izolovány. Nedochází tak k žádoucímu propojení kapacit způsobů v zajištění péče a takto izolované systémy jsou pak „přetěžovány“. - Navržené řešení přispěje k zajištění optimalizace činnosti lékařské posudkové služby, zefektivnění posudkových procesů, při zachování stability systémů a kontinuity dávkových řešení. Žádáme vysvětlení tvrzení, že pokud by nedošlo k realizaci navržených opatření, trend prohlubování nesouladu mezi objemem vynaložených prostředků a efektivitou poskytované péče by ve svém důsledku znamenal snížení příležitostí pro osoby, které potřebují pomoc jiných a požadavku na snížení příspěvků z veřejných zdrojů, snížení těžkých ekonomických dopadů aplikace stávajícího znění zákona. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Dále nemůžeme souhlasit s návrhy variant, které se liší pouze v datu účinnosti (od 1. 1. 2012 nebo 1. 1. 2013), přičemž navržená opatření jsou „variantně“ totožná a pozdější „varianta“ sice naplní cíle a principy řešení, ovšem přinese zbytečný (!) odklad. V rámci variant řešení požadujeme vypracování řádných variant možných řešení, nejen vyhodnocení časového posunu jedné možnosti. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Dovolujeme si důrazně připomenout, že od vydání zákona č. 108/2006 Sb. Českomoravská konfederace odborových svazů (více jak 5 let) požaduje naplnění ustanovení § 101 odst. 7 zákona, tj. vydání prováděcího právního předpisu, který má stanovit bližší podmínky pro stanovení výše dotace, účelu dotace, členění dotace a způsobu poskytování dotace. Takový předpis dosud ministerstvo nevydalo. Této povinnost se ministerstvo nemůže zbavit ani doplněním nového § 101a. Opětovně požadujeme naplnění zákona a vydání prováděcího předpisu v souladu s § 101 odst. 7 zákona č. 108/2006 Sb. Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vzhledem k tomu, že navržené změny směřují k jiným cílům, než je sjednocení výplaty nepojistných dávek, směřují k podstatným změnám v samých základech systému sociálních služeb, požadujeme vypuštění části druhé návrhu – změn zákona o sociálních službách. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
K části třetí – změna zákona o státní sociální podpoře
Ani s touto částí návrhu však nemůže Českomoravská konfederace odborových svazů vyslovit souhlas. Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh zákona, kterým se mají měnit zákony v souvislosti se sjednocením výplaty nepojistných dávek, je na místě zabývat se pouze cílem č. 1 - Převedení rodičovského příspěvku vypláceného z titulu zdravotního postižení dítěte do příspěvku na péči a cílem č. 4 - Převedení kompetencí v oblasti státní sociální podpory z krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy na orgán státní správy. Požadujeme vypuštění úprav vedoucích k cíli č. 2 - Omezení výplaty příspěvku na bydlení maximálně na 60 měsíců v průběhu „posledních“ 10 let a k cíli č. 3 - Změna podmínek nároku na rodičovský příspěvek za účelem podpory slaďování profesního a rodinného života. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Nelze souhlasit s tím, že letitá praxe realizace zákona o státní sociální podpoře ukazuje na potřebu zúžení rozsahu krytých osob, úpravu podmínek nároku a výše některých dávek směrem k selektivnímu poskytování. Proč je potřeba zúžit rozsah krytých osob? Nesouhlasíme se selektivním poskytováním dávek, dávky je nutné poskytovat v závislosti na jejich potřebě. Tuto připomínku považujeme za zásadní. K jednotlivým ustanovenímK části I - změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
1. bod 12 (§6) se zrušuje.Odůvodnění: Návrh zákona upravuje zcela nově organizační zajištění poskytování dávek hmotné nouze. Nově tím má být krajská pobočka Úřadu práce. ČMKOS s tímto návrhem zásadně nesouhlasí. Sníží se dostupnost pomoci osobám v hmotné nouzi a dojíždění do vzdálenějších míst bude znamenat pro tyto osoby další náklady. Současně dojde k oslabení základního poslání Úřadů práce, zejména aktivního vyhledávání zaměstnání a práce s nezaměstnanými. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
2. bod 19 (§ 11 odst. 6) se zrušuje.Odůvodnění: Navrhuje se využití movitého majetku již po 3 měsících, namísto stávajících 6 měsíců. Přestože ustanovení § 26 počítá s využitím i movitého majetku po 3 měsících, chápeme toto jako zhoršení podmínek pro osoby nacházející se v hmotné nouzi. Návrh by často znamenal ztížení dopravy do zaměstnání osobám v hmotné nouzi. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 3. bod 21 (§ 12 odst. 2 písm. c)) požadujeme zpřesnit.Odůvodnění:Navrhuje se, aby pro účely posuzování splnění podmínky zvýšení příjmu vlastní prací byla současně splněna i podmínka výdělku ve výši dvacetinásobku hodinové minimální mzdy, pokud jde o dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Nařízení vlády o minimální mzdě však umožňuje zaměstnavateli snížit některým kategoriím pracovníků minimální mzdu (např. mladistvým). V takové případě by takto stanovená podmínka příjmu i při odpracování 20 hodin měsíčně nemusela být splněna. Z těch důvodů požadujeme proto návrh upravit ve smyslu této připomínky. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 4. v bodě 28 (§ 24) v odst. 1 písm. a) se zrušuje část věty za středníkem a zrušuje se písm. h).Odůvodnění: Návrh zavádí motivaci nezaopatřeného dítěte staršího 15 let, aby vykonávalo dobrovolnickou službu nebo veřejnou práci. Přitom se jedná o děti připravující se na budoucí povolání, kterým tato práce nepomůže rozvíjet studiem získané vědomosti ani získat zkušenost pro výkon budoucího povolání. Namísto toho, aby byli motivováni pracovat brigádně v práci, která by rozvíjela jejich kvalifikaci a zlepšovala možnost jejich budoucího uplatnění na trhu práce, mají být motivováni vykonávat např. veřejnou práci. Osobám, kterým je po celý měsíc poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení, má být přiznána částka na živobytí pouze ve výši existenčního minima. Přitom se současně zvýší regulační poplatek na den strávený v nemocnici na 100 Kč, pouze poplatky tak budou v takovém případě činit 3 000 Kč měsíčně, resp. 3 100 Kč. V porovnání s úrovní existenčního minima by byly pouze regulační poplatky o zhruba 50 % vyšší. Požadujeme proto tento návrh vypustit. Tyto připomínky považuje ČMKOS za zásadní. 5. v bodě 28 (§ 24 ) v odst. 1. písm. c) se zrušuje.Odůvodnění : S navrženým bodem nelze zásadně souhlasit, a to dokonce z několika důvodů. Předně zákon používá pojmu („porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci“), který novela zákoníku práce zamýšlí změnit. Dále je třeba konstatovat, že jde o záležitost sociálně naprosto necitlivou, neboť takto je nastoleno dvojí trestání dotyčných osob. Je třeba vzít v úvahu, že v řadě případů se bude jednat o lidi, kteří jsou se zaměstnavatelem ve sporu o důvod skončení pracovního poměru a důvod „porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci“ byl ze strany zaměstnavatele dán bezdůvodně. V neposlední řadě je zde problém s tím, že ustanovení zahrnuje i „jiné pracovněprávní vztahy“, čímž se mají na mysli dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tím by došlo k dalšímu prohloubení nerovnosti mezi pracovním poměrem a dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.6. bod 29 (§ 25) se zrušuje.Odůvodnění: Od ledna 2011 se zrušila pro
osoby evidované na úřadech práce možnost přivýdělku (nekolidující zaměstnání)
při současném pobírání podpory v nezaměstnanosti. Současně je navrhováno,
aby se snížilo „ohodnocení“ aktivity nezaměstnané osoby, která je evidována na
úřadu práce, a to možností zvýšení částky na živobytí z dosavadních 30 %
na
7. bodu 33 (§ 30) zní: „§ 30 zní:„§ 30 Částka živobytí osoby se zvyšuje o prokazatelné náklady; za prokazatelné náklady se považují zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání, zejména náklady na dopravu, telefon a korespondenci.“.“.
Odůvodnění: Pokud předkladatel zamýšlí posuzovat skutečné náklady, které osobě vznikly v souvislosti s hledáním zaměstnání (zejména náklady na dopravu, telefon a korespondenci), o něž se zvyšuje částka na živobytí, navrhujeme, aby se zohledňovaly skutečné náklady i nad stávající v zákoně uvedenou částku (300 Kč), neboť při dojíždění ze vzdálenějším míst mohou vzniknout vyšší náklady než 300 Kč měsíčně, zejména na dopravu. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 8. bod 34 (§ 32) se zrušuje.Odůvodnění : Zrušení zásady, že do příspěvku na živobytí se započítává nejprve částka nahrazující neplacené výživné nebo jeho část, která je poskytována jako součást příspěvku na živobytí, považujeme za nešťastné řešení. I když mohou vznikat v praxi v ojedinělých případech problémy s vrácením těchto částí příspěvku, není možné ohrozit nezaopatřené děti tím, že jim nebude poskytován příspěvek na živobytí ve výši výživného, když povinná osoba neplní vůči nim vyživovací povinnost. Z toho důvodu ČMKOS trvá na zachování dosavadní právní úpravy. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.9. bod 41 (nový § 35a) se zrušuje.Odůvodnění: Navrhuje se, aby doplatek na bydlení v období 10 let náležel pouze po dobu kalendářních 60 měsíců. Znamená to, že pokud se situace osoby v hmotné nouzi, která pobírá doplatek na bydlení, nezlepší, zanikne po 60 měsících nárok i na tento doplatek. Pokládáme tento návrh za asociální. Pokud nebude mít osoba dostatek prostředků na úhradu nákladů na bydlení, bude jí např. zastavena dodávka energie, bude vystěhována za neplacení nájemného atd. ČR si tak vybuduje další skupinu osob bez domova, které se následně jen obtížně zpětně sociálně začleňují. ČMKOS požaduje tento návrh vypustit. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 10. bod 54 (§ 51 odst. 6) se zrušuje.Odůvodnění:ČMKOS důrazně požaduje vypustit z návrhu část týkající se nezabavitelné částky pro společně posuzované osoby, kterým je stanovena pouze ve výši 2/3 existenčního minima.Existenční minimum je stanoveno velice nízké, jedná se o částku určenou na pouhé přežití, při němž již nelze kalkulovat nějaké úspory z výdajů domácností z hlediska společného soužití osob. Pokud by nezabavitelné minimum pro „další povinné společně posuzované osoby“ mělo být stanoveno ve výši pouhých dvou třetin existenčního minima, nebyly by zajištěny ani jejich základní potřeby na úrovni přežití. To by bylo v rozporu s čl. 30 Listiny základních práv a svobod, která zaručuje, že každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na zajištění základních životních potřeb. ČMKOS proto požaduje změnu navrženého ustanovení. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.11. bod 67 (§ 66) se zrušuje.Odůvodnění : Bylo zvykem, že v řízení podle zákona o hmotné nouzi se postupuje podle správního řádu. Nyní předkladatel bez jakéhokoliv vysvětlení tuto zásadu ruší a dovolává se údajné praxe doporučované Ministerstvem vnitra. Vzhledem k tomu, že není patrno, jaký dopad bude mít navržená úprava na osoby žádající o dávky hmotné nouze, ČMKOS návrh odmítá. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. K části druhé – Změna zákona o sociálních službách1. bod 1 (§ 3 písm. c)) se zrušuje.Odůvodnění : Podle navrženého znění za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav by nebyl požadován stav pacienta v terminálním stadiu, který významně omezuje funkční schopnosti pro uspokojení základních životních potřeb, ale podle poznatků lékařské vědy již nebude trvat déle než rok, než člověk zemře, kdy objektivní prognóza je kratší než jeden rok. Z návrhu vyplývá, že takoví občané by neměli na příspěvek na péči, kterou nezbytně na těch několik zbývajících měsíců života potřebují, nárok. Takový návrh musíme zásadně odmítnout. Z toho důvodu požadujeme, jak shora uvedeno. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 2. v bodě 3 (§ 7 odst. 1) se věta druhá zrušuje.Odůvodnění: Podle návrhu se mění pojetí příspěvku na péči, který již není určen k plné kompenzaci potřeb závislé osoby, ale má pouze přispět k zajištění těchto potřeb. Toto je předloženo na základě politického rozhodnutí, aniž by bylo doloženo, zda mají tyto osoby dostatečné zdroje k zajištění spolufinancování. Sociální situace těchto osob není příznivá, navíc se v blízké době připravuje zvýšení daně z přidané hodnoty, které postihne zejména oblast péče o závislé osoby, neboť z charakteru těchto služeb a výrobků byly zařazeny vesměs do snížené sazby DPH. Aniž by se dopředu znalo, do jaké míry se sjednocení DPH promítne do této oblasti, připravuje se současně návrh na zvýšení spoluúčasti závislých osob, jejich rodin, na úhradě nákladů. ČMKOS s tímto přístupem nesouhlasí. Není možné tvrdit, že „příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu“. V prvé řadě není pravdou, že příspěvek je podílem státu na zajištění služeb. V řadě druhé se jedná o možná deklaraci, která nemá místa v právní normě, kdy nesplňuje základní legislativní požadavek na perfektní právní normu (hypotéza, dispozice sankce). Z toho důvodu požadujeme, jak shora uvedeno. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
3. bod 5 (§ 7 odst. 3) se zrušuje.Odůvodnění: Zásadně nesouhlasíme s posunem věku dítěte, které má nárok na příspěvek na péči z dosavadního jednoho roku na tři roky. V některých případech je postižení dítěte tak rozsáhlé, že si např. vyžaduje poskytování dalších sociálních služeb, a z charakteru tohoto postižení je možné jednoznačně dopředu odhadnout nepříznivé důsledky. Pokud se předkladatel domnívá, že v některých případech je obtížné toto stanovit a rozlišit běžnou péči o malé dítě do 3 let od péče o zdravotně postižené dítě, nabízí se možnost zavedení povinnosti dodatečného přezkoumání zdravotního stavu dítěte po určité době od jeho přiznání v jednom roce života. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 4. body 7, 8 a 9 (§ 8, § 9 a § 10) se zrušují.Odůvodnění: Změnou posuzování závislosti osob bezesporu dojde k zúžení pojetí závislosti těchto osob a jejich vytěsnění ze systému vůbec, popř. přeřazení do nižších stupňů závislosti, což je nepřijatelné. Stávající právní úprava je podle našeho názoru plně vyhovující. Důvodová zpráva k zákonu č. 108/2006 Sb. konstatovala, že „Hodnocení stupně závislosti zohledňuje všechny základní životní úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti, které v celkovém počtu 36 ti úkonů představují závazná posudková hlediska vymezená přímo v zákoně, což na jedné straně zvyšuje právní jistotu posuzovaných osob, na druhé straně zabraňuje neodůvodněnému zvyšování mandatorních výdajů státního rozpočtu. Proti stávajícímu systému posuzování bezmocnosti jde o nový, vysoce funkční přístup, neboť hodnotící hlediska jsou komplexní a z hlediska samostatné existence jedince jde o úkony pravidelně se opakující, každodenní a zcela nepostradatelné. Stávající přístup hodnocení některých diagnóz při posuzování bezmocnosti neumožňoval zohlednění skutečného funkčního dopadu zdravotního postižení na soběstačnost posuzované osoby.“ Předložený návrh vůbec nevysvětluje, v čem byla tato úprava špatná a jaké objektivní důvody vedly předkladatele k jejímu zpřísnění. Proto nemůžeme souhlasit s tím, že za stávající situace je jediným vhodným nástrojem ke zkvalitnění systému pro posuzované osoby a ke snížení administrativní zátěže uživatelů příspěvku na péči a dávek sociálního zabezpečení změna posuzování stupně závislosti a že navržené řešení umožní zároveň víceúčelové využití posudku o stupni závislosti i pro systém dávek pro osoby se zdravotním postižením a přispěje k zajištění optimalizace činnosti posudkové služby zefektivnění jejich posudkových procesů při zachování stability systému dávkových řešení. Stávající právní úprava umožňuje postihnout tři základní důvody vzniku závislosti, jimž jsou duševní schopnosti, fyzické schopnosti a smyslové schopnosti. Dosavadní znění je v tomto směru podstatně přesnější a umožňuje postihnout vliv zdravotního postižení, a to jak na základní životní tak i sociální potřeby člověka.Navíc se nově se zavádí pojem sociální karta (nový § 8 odst. 3), která osvědčuje stupeň závislosti osoby, aniž by zákon stanovil bližší účel této karty. Z těch důvodů návrh v těchto bodech odmítáme. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 5. k bodu 15 (§ 18) – v § 18 se odst. 4 zrušuje.Odůvodnění: Závislá osoba má dle návrhu do 5. dne po skončení měsíce, za který byla pomoc poskytnuta, obdržet písemné vyúčtování od osob, které péči poskytovaly, a do 15. kalendářního dne má pak předat příkaz k úhradě potřebné pomoci z příspěvku příslušnému orgánu, jinak nárok na výplatu příspěvku zanikne. S ohledem na to, že se jedná o závislé osoby, které často mají problémy s mobilitou, rychlou komunikací, mohou být nemocí dočasně připoutány na lůžko atd., se jeví toto opatření jako neúměrně tvrdé. Stejně tak i návrh, aby nevyčerpaná část příspěvku za daný kalendářní měsíc zanikla. Pokládáme obě opatření za nepřiměřeně tvrdá a odmítáme je. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
6. bod 54 (§ 73 odst. 3) se zrušuje.Odůvodnění: Návrhem se ruší ustanovení o minimálním zůstatku příjmu při stanovení úhrady za stravu a ubytování při poskytování pobytových sociálních služeb, s čímž ČMKOS zásadně nesouhlasí. Minimální zůstatek požadujeme v zákoně ponechat, aby této osobě zůstaly prostředky na úhradu nezbytných osobních výdajů, včetně například nákupu léků, popř. doplatků na léky atd. Předložený návrh považujeme za rozporný s Listinou základních práv a svobod. Zároveň požadujeme upravit i navazující body 53. a 55. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 7. bod 56 se zrušuje.Odůvodnění: Návrh ruší bezplatné poskytování pečovatelské služby pro účastníky odboje, nucených prací atd. ČMKOS považuje toto opatření za asociální. Odůvodnění předkladatele je jednoznačně účelové. Z toho důvodu požadujeme, jak shora uvedeno. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
8. v bodě 60 (§ 83) v odstavci 3 první věta zní: „Asistentem sociální péče podle odstavce 1 může být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let věku, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a zdravotně způsobilá.“.Odůvodnění: Požadujeme, aby asistent sociální péče musel splňovat také podmínky morální bezúhonnosti. Předpokládá se jeho péče o závislé osoby, které mají omezené možnosti se bránit před nečestným jednáním osob vyskytujících se v jejich blízkosti. Je proto velice potřebné, aby asistenti byli i bezúhonní ve smyslu § 79 odst. 2 zákona o sociálních službách. Právní a zdravotní způsobilost pokládáme za nedostatečnou. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 9. bod 74 (§ 115 odst. 5) se zrušuje.Odůvodnění : Navržené znění omezující trvání školící vzdělávací akce na max. 4 hodiny pokládáme za degradující povinnost prohlubování kvalifikace. Je s podivem, že právě z dílny MPSV vychází návrh, že kvalitu lze měřit počtem hodin a přitom za dostačující považovat nejvýše 4 hodinovou školící akci. Znamená to, že i hodinové proškolení bude pro potřeby splnění formy školící akce dostatečným? Zásadně nesouhlasíme s tím, aby vzdělávání a proškolování zaměstnanců bylo poměřováno počtem hodin, a to maximálním, a nezohledňovalo potřebu zaměstnavatele, osobnost, znalosti, dovednosti, zkušenosti a schopnosti jednotlivých pracovníků. Požadujeme ponechání pravidel prohlubování kvalifikace, alespoň pokud jde o účast na školících akcích, v rámci obecných pravidel zákoníku práce. Nepovažujeme za potřebné zvláštním způsobem, speciální úpravou deformovat institut prohlubování kvalifikace platný pro všechny ostatní resorty. Z toho důvodu požadujeme vypuštění § 111 odst. 5. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
K části třetí – Změna zákona o státní sociální podpoře1. bod 1 se zrušuje.Odůvodnění : Návrh zákona upravuje zcela nově organizační zajištění poskytování dávek hmotné nouze. Nově tím má být krajská pobočka Úřadu práce. ČMKOS s tímto návrhem zásadně nesouhlasí. Sníží se dostupnost pomoci osobám v hmotné nouzi a dojíždění do vzdálenějších míst bude znamenat pro tyto osoby další náklady. Současně dojde k oslabení základního poslání Úřadů práce, zejména aktivního vyhledávání zaměstnání a práce s nezaměstnanými. Zároveň požadujeme promítnout tuto změnu i do ostatních ustanovení. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
2. bod 6 (§ 5 odst. 1 nové písm. i) zní: „vyjma příjmu plynoucího z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou patřící do okruhu společně posuzovaných osob“.Odůvodnění: Do rozhodného příjmu osoby (rodiny) se má nově započítat i příjem získaný z důvodu péče o osobu, která má nárok na příspěvek na péči dle zákona o sociálních službách. Požadujeme však vyloučit z rozhodného příjmu tento příjem v případě, kdy je péče o závislou osobu poskytována rodinnými příslušníky tak, je tomu např. upraveno v zákoně o životním minimu. V opačném případě by rodiny byly „potrestány“ za péči o svého závislého člena např. tím, že ztratí nárok na přídavek na dítě. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 3. bod 11 (nový § 27a) se zrušuje.Odůvodnění: Navrhuje se, aby příspěvek na bydlení náležel v období 10 let pouze po dobu kalendářních 60 měsíců, což je odůvodňováno dostatečnou dobou pro zajištění méně nákladného bydlení. Nedomníváme se však, že při stávající situaci na trhu s byty, absenci sociálních bytů atd., že je v silách rodiny si levnější bydlení pořídit. Uvolnění cen nájemného, zvyšování cen energie spolu s plánovaným zvýšením DPH, které se oblasti bydlení citelně dotkne, ke zlepšení této situace rozhodně nepřispěje. Pokládáme tento návrh za asociální. Pokud nebude mít osoba dostatek prostředků na úhradu nákladů na bydlení, bude jí např. zastavena dodávka energie, vody, tepla atd., bude vystěhována za neplacení nájemného atd. ČR si tak vybuduje další skupinu osob bez domova, které se následně jen obtížně zpětně sociálně začleňují. ČMKOS požaduje tento návrh vypustit. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 4. v bodech 14, 15, 17, 18 (§ 30, § 30a a 30b) požadujeme zrušit úpravu pro rodiče se zdravotně postiženými dětmi.Odůvodnění : Úpravu, která ruší rodičovský příspěvek pro děti se zdravotním postižením považujeme za asociální. Nemůžeme souhlasit s tvrzením, že do 3 let jsou podmínky stejné, a že není proto nutná zvláštní úprava. Ale dneska mají zaručen rodičovský příspěvek v základní výměře ode dne zjištění postižení dítěte a po celou dobu, tj. až do 7 let věku. Je nepochybné, že navrhovaná právní úprava by nepředvídatelným způsobem zhoršila situaci rodičům těchto dětí. Z toho důvodu požadujeme, jak shora uvedeno. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.5. v bodě 19 (§ 30b) požadujeme zachovat stávající ustanovení § 30b odst. 2 písm. e).Odůvodnění: Navrhuje se nová úprava podmínek, kdy rodičovský příspěvek náleží při umístění dítěte do zařízení péče o dítě (viz bod 21 návrhu). Domníváme se však, že limit 46 hodin za měsíc není dostatečný v případě dítěte, jehož rodiče jsou postiženi slepotou či hluchotou. V takovém případě je jistě žádoucí umožnit pobyt dítěte v delším rozsahu, který je ostatně zaručen i nyní, tak aby byl zajištěn správný vývoj dítěte. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 6. bod 25 (§ 58 odst. 3) zní: „(3) Dávky se vyplácí způsobem určeným příjemcem příspěvku v české měně, a to prostřednictvím elektronického platebního prostředku určeného ministerstvem, převodem na účet u banky nebo u spořitelního nebo úvěrového družstva určený příjemcem příspěvku, poštovní poukázkou anebo v hotovosti.“.Odůvodnění: Není možné, aby to byl plátce dávky, kdo by určoval, jakým způsobem bude vyplácet dávku. Je na příjemcích, kteří právě s ohledem na jejich dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav by měli mít právo si určit, jakým způsobem chtějí a mohou dávku přijmout. Mohlo by se stát, že plátce, z důvodu úspory prostředků na platbách, by preferoval elektronické bankovnictví převodem u té banky, u které má zřízený účet. Nutil by tak nepřímo příjemce podpory zřídit si účet u téže banky a na základě zkušeností nelze ani vyloučit, že by plátce byl touto bankou i zvýhodněn za „nábor“ nových klientů. V době, kdy i vedení účtu bankou je zpoplatněno, zůstávala by nemalá část prostředků určených příjemcům jako poplatek bankám. Je nutné zohlednit i dostupnost poštovních přepravců (včetně trendu omezování poboček České pošty) a poboček peněžních ústavů a bank pro příjemce v těch nejvzdálenějších obcích. Není možné, aby vynakládali nemalé finanční prostředky na to, aby si mohli dojet do banky nebo bankomatu vyzvednout své prostředky nebo aby tak byli (byť opět nepřímo) nuceni zřídit si elektronické bankovnictví, ač by o ně jinak neměli zájem. Požadujeme, aby to byl příjemce podpory, kdo bude určovat, zda obdrží podporu v hotovosti, poukázkou, převodem na účet či jiným způsobem. Obdobně i v návrhu novely zákona o sociálních službách měněném v souvislosti se sjednocením výplaty nepojistných sociálních dávek, v ustanovení § 18 odst. 2 se navrhuje, aby příspěvek byl vyplácen „podle příkazu příjemce“. Požadujeme upravit v tomto smyslu i bod 10 a 45. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
7. bod 48 (§ 68 odst. 1 písm. f) se zrušuje.Odůvodnění: Není zřejmé, jaký má smysl prohlášení žadatele o příspěvek na bydlení, že jeho celkové sociální a majetkové poměry mu neumožňují řešit problém jinak? Má se snad zamezit těm případům, že žadatel o dávku má možnost bydlet ve dvou bytech a zvolil si přitom k vlastnímu bydlení ten s dražším provozem? Tuto situaci pokládáme za bezpředmětnou. Kdo bude správnost tohoto prohlášení ověřovat? Již dnes na žádosti o dávku a potvrzení o příjmech stvrzuje svým podpisem, že všechny uvedené skutečnosti jsou správné, což stvrzuje správnost uvedených údajů z hlediska sociální situace. Dávky státní sociální podpory nejsou dávkami hmotné nouze, kde je posuzování celkové majetkové situace odůvodnitelné. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. V Praze dne 25. 3. 2011 |