|
ČMKOS: Ústavní soud svým rozhodnutím ohrožuje veřejné finance více než současná krize ČMKOS považuje Nález Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2010, týkající se zákona o důchodovém pojištění za nepřijatelný zásah do pravomocí a působnosti orgánů moci zákonodárné a výkonné, překračující pravomoc Ústavního soudu. ČMKOS se ztotožňuje s hlavními námitkami obsaženými v odlišných stanoviscích soudců Ústavního soudu Jana Musila, a Jiřího Nykodýma, zejména s jejich názorem, že Ústavní soudtím, že zrušil § 15 zákona o důchodovém pojištění a posuzoval, zda poměr mezi výší příjmu, pojistného na důchodové pojištění a výší důchodu naplňuje ústavní požadavek “přiměřenosti” hmotného zabezpečení ve stáří, vkročil na teritorium sociální politiky, o níž rozhodovat přísluší pouze zákonodárci. Posoudit všechny tyto otázky je zcela nemožné bez speciálních odborných znalostí z oblasti demografie, statistiky, pojistné matematiky apod., kterými Ústavní soud přirozeně nedisponuje. Speciální ustanovení Listiny týkající se důchodového zajištění nemluví o rovnosti, ale o přiměřenosti, a míní tím přiměřenost sociální, nikoliv udržení dosavadní životní úrovně. Po základním důchodovém systému nelze něco takového požadovat. ČMKOS považuje za důležité zdůraznit, že Ústavní soud již jednou přijal stanovisko, že poměr solidarity a ekvivalence v systému sociálního zabezpečení je vyhrazen zákonodárci. Nález nyní přijatý ovšem tento závěr popírá. ČMKOS varuje, že jakékoliv zvýšení důchodů jedné z příjmových skupin musí nutně vést buď ke snížení důchodů jiných příjmových skupin nebo k zadlužování systému nebo ke zvýšení odvodu na sociální pojištění. ČMKOS konstatuje, že Ústavní soud načasováním vyhlášení svého Nálezu před volbami, vstoupil do politické soutěže o podobu důchodové reformy. Svým rozhodnutím stanovil závazné omezení pro uplatnění příjmové solidarity v důchodovém systému ČR. Vyzdvihováním příkladu slovenské důchodové reformy založené na vyvedení části prostředků do soukromého důchodového pilíře se Ústavní soud přiklonil k tomuto konkrétnímu typu důchodové reformy (opt-out) a přihlásil se tak k politickým programům pravicových stran kandidujících v ČR ve volbách. ČMKOS zastává názor, že tato role Ústavnímu soudu nepřísluší. ČMKOS se obává, že legislativní reakce na Nález Ústavního soudu vyvolá eskalaci nákladů na financování důchodů v České republice, které mohou vážně poškodit jak veřejné finance, tak důchodové jistoty současných i budoucích důchodců. ČMKOS proto vyzývá vládu i zaměstnavatele k urychlenému tripartitnímu jednání o finančních, ekonomických a sociálních důsledcích Nálezu Ústavního soudu. ČMKOS považuje za důležité dosažení shody sociálních partnerů na takové úpravě znění zákona o důchodovém pojištění, která podstatně nezvýší náklady důchodového systému a zachová současné náhradové poměry nízko a středně příjmových skupin obyvatelstva.
|