Aplikace nových platových podmínek

Nařízení vlády č. 381/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců veřejných služeb a správy, schválila vláda na svém jednání dne 7. prosince 2010. Stalo se tak v předvečer jednodenní protestní stávky, kterou vyhlásily odborové svazy sdružující zaměstnance rozpočtové a příspěvkové sféry. Vyhlášení stávky bylo reakcí na negativní přístup vlády ke všem oprávněným požadavkům a argumentům, kterými se odbory snažily zabránit zhoršení platových podmínek. Vláda nereagovala ani na předložené propočty, které poukazovaly na značné snížení průměrných platů převážné části zaměstnanců veřejných služeb a správy. Jediným proklamovaným cílem vládní koalice bylo prosazení úsporných opatření, která již byla součástí návrhu státního rozpočtu na rok 2011. Na základě stejného zdůvodnění rozhodla vláda o 10 % snížení základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů.

Novelizované nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců veřejných služeb a správy navazuje na systémovou změnu v novele zákoníku práce, která se týká § 123 odst. 5 a odst. 6 písm. f). Jedná se především o nové znění § 6 tohoto platového předpisu, které umožňuje zaměstnavateli plošné využití zvláštního způsobu určení platového tarifu (s výjimkou pedagogických pracovníků). Na základě provedené úpravy se podstatně rozšířil okruh zaměstnanců, kterým může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. Nově byl do nařízení vlády zakomponován § 6a, kterým se stanovuje možnost sjednání smluvního platu se zaměstnancem zařazeným do třinácté a vyšší platové třídy.

Výše uvedenou úpravou došlo k nesystémovému rozšíření pravomocí zaměstnavatelů při poskytování platu zaměstnancům ve veřejných službách a správě. V této souvislosti je nutné konstatovat, že v konečném důsledku se uvedeným zaměstnancům zaručuje nárok pouze na platový tarif v prvním platovém stupni platové třídy, do které je zařazen.

 

Při zařazení do platového stupně v současné době přichází v úvahu následující možnosti:

·        Ponechání dřívějšího systému zařazování zaměstnanců do platových stupňů podle délky započitatelné praxe. V tomto případě se do praxe v plném rozsahu započítává výkon práce v požadovaném oboru a v rozsahu nejvýše dvou třetin doba jiné praxe, a to v závislosti na míře její využitelnosti pro výkon požadované práce. Kromě uvedeného se do započitatelné praxe zahrnují i tzv. náhradní doby, mezi které patří vojenská základní (náhradní) služba nebo civilní služba a ve vymezeném rozsahu odpovídajícím zvláštnímu právnímu předpisu délka mateřské a rodičovské dovolené, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let. Při této variantě přichází v úvahu i stanovení jiného odstupňování započitatelné praxe s tím, že je dodržen dvanáctistupňový model.

·        Snížení počtu platových stupňů, při kterém bude uplatňováno jiné hledisko započitatelné praxe. Při tomto postupu může být odložen začátek zápočtu praxe (např. 1. stupeň do 4 let nebo 6 let) nebo zápočet ukončen již po kratší době praxe (např. ukončit zápočet již nad 27 let nebo 23 let), apod.

·        Snížení platových tarifů při zachování 12 platových stupňů i hlediska započitatelné praxe. Snižovat platové tarify lze až od druhého platového stupně, a to rovnoměrným způsobem tak, aby nedocházelo k diskriminaci některých skupin zaměstnanců.

·        Zvolení jiného hlediska, které by nahradilo započitatelnou praxi při zachování nebo změně počtu platových stupňů, a to např. odborná způsobilost, míra flexibility, využití dalších znalostí a dovedností zaměstnance, apod. Tato možnost je však velice náročná z hlediska vymezení jednoznačných kritérií, při kterých by bylo možné dodržet ustanovení § 109 odst. 4 a § 110 zákoníku práce.

Ve veřejné správě se dosud při zařazování zaměstnanců do platových stupňů nejvíce využívá hledisko započitatelné praxe v souladu s § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., případně platová stupnice modifikovaná odlišnou rychlostí postupu v  platových stupních. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že pomalejší postup v platových stupních představuje tzv. „úspornou variantu“, při které dochází ke snížení tarifního platu. Podle získaných údajů však v některých organizacích již došlo k aplikaci varianty platové stupnice se sníženým počtem stupňů, která představuje ještě razantnější snížení nárokové části platu. Platový tarif odpovídající částce uvedené v příloze č. 2 citovaného nařízení vlády (platová tabulka č. 2) přísluší zaměstnanci pouze v případě využívání dvanáctistupňové tarifní stupnice a shodného režimu při zápočtu dosažené praxe.

Jak lze odvodit z dostupných informací, budou mít zaměstnavatelé v příštím kalendářním roce snahu daleko více využívat možnosti zvláštního způsobu určení platového tarifu. Povede je k tomu především snaha o úsporu prostředků na platy, ale často i mylné přesvědčení, že tím docílí tzv. „spravedlivějšího způsobu odměňování“.

Z výše uvedených důvodů proto doporučujeme všem odborovým organizacím, aby se snažily v rámci kolektivního vyjednávání dohodnout i pro nastávající období využívání dosavadních stupnic platových tarifů s tím, že hlavním kritériem pro zařazení do platového stupně bude započitatelná praxe.

Nepříznivé důsledky přijatých úsporných opatření se jednoznačně projevují v dosavadním vývoji průměrných mezd a platů. Český statistický úřad zveřejnil dne 5.12.2011 vývoj průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí letošního roku a kumulativně za první až třetí čtvrtletí 2011. Vývojová dynamika není příliš povzbudivá, nepříznivé jsou tendence především v nepodnikatelské sféře.

Ve 3. čtvrtletí dosáhla průměrná nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem částky 24 089 Kč, což je o 562 Kč (2,4 %) více než ve stejném období loňského roku. Spotřebitelské ceny se zvýšily o 1,8 %, takže reálná mzda vzrostla pouze o 0,6 %. V podnikatelské sféře se průměrná mzda v nominálním vyjádření zvýšila o 2,7 %, reálně o 0,9 %, v nepodnikatelské sféře se zvýšila nominálně o 1,1 % a reálně poklesla o 0,7 %.

Obdobné relace lze zaznamenat i při hodnocení kumulativních údajů za 1. až 3. čtvrtletí letošního roku s tím, že v dlouhodobějším porovnání je více zřetelný nepříznivý vývoj v nepodnikatelské sféře, který je důsledkem úsporných rozpočtových opatření. Průměrná mzda za ČR celkem dosáhla v tomto období výše 23 726 Kč, což představuje oproti předchozímu roku zvýšení o 2,2 %. V rozlišení podle sektorů došlo v podnikatelské sféře k nárůstu nominální mzdy o 2,9 % (+ 667 Kč), v reálném vyjádření o 1,1 %, zatímco v nepodnikatelské sféře byl zaznamenán pokles nominálního platu o 0,5 %  (- 118 Kč) a v reálné hodnotě dokonce o 2,3 %. Opět se tak v příjmové hladině rozevírají pomyslné „nůžky“ v neprospěch zaměstnanců rozpočtové sféry. Když k uvedenému ještě přiřadíme dosahovanou strukturu vzdělání (v procentuálním vyjádření pracuje v nepodnikatelské sféře přibližně o 120 % více vysokoškoláků), je situace značně alarmující. Přitom je nutno brát v úvahu i výrazné snížení počtu zaměstnanců v organizacích vázaných na veřejné rozpočty, kde došlo ve srovnání s loňským rokem k úbytku více než 15 tisíc zaměstnanců.

Velice diferencovaný je vývoj příjmů v rámci jednotlivých odvětví. K nejrazantnějšímu poklesu došlo ve veřejné správě a obraně, kde se průměrný měsíční plat snížil o 672 Kč (2,6 %), a to při současném téměř 5-ti procentním poklesu počtu zaměstnanců. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že zaměstnanci veřejné správy i příslušníci bezpečnostních sborů musí za méně peněz zabezpečovat více pracovních činností. Podrobnější analytické údaje, které máme k dispozici pouze za první pololetí letošního roku, prokazují, že nejvíce na úsporná opatření doplatili zaměstnanci státní správy (- 4,9 %) a příslušníci bezpečnostních sborů, kterým se snížil služební příjem o 8,4 %. Platy zaměstnanců územních samosprávných celků se v tomto období držely na úrovni loňského roku.

Pokud se vrátíme k hodnocení za 1.- 3. čtvrtletí 2011, k mírnému navýšení průměrného platu došlo ve zdravotnictví a školství (+ 2,0 %). Tato skutečnost je výsledkem dílčího navýšení prostředků na platy pro pedagogické pracovníky a zvýšením platu lékařů s účinností od 1. března letošního roku, které si vymohli akcí „Děkujeme – odcházíme“, organizovanou odbory.

V uvedených souvislostech je nutné vzít na vědomí, že podle výsledků strukturálních statistik, které vychází z údajů o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, mají zhruba dvě třetiny zaměstnanců nižší mzdu, než je celostátní průměr. Znamená to tedy, že uváděné průměrné mzdy jsou výrazně ovlivňovány neúměrně vysokými „manažerskými“ příjmy. Z dlouhodobější časové řady je zřejmé, že zatímco zaměstnanců s podprůměrnou mzdou přibývá, manažerské příjmy úspěšně rostou.

Na závěr lze konstatovat, že velmi pomalý růst mezd, kopírující dosavadní vývoj, lze očekávat i v posledním čtvrtletí letošního roku. Pokud se jedná o rok 2012, dá se předpokládat, že v lepším případě bude nominální růst mezd stagnovat (v některých odvětvích zřejmě dojde i k propadu průměrné mzdy) a v reálném vyjádření dojde k jejich výraznému poklesu.

Ing. Marie Fabiánová