|
Právní výklad stávky Stávkou se rozumí forma kolektivního protestu spočívající v organizovaném částečném nebo úplném přerušení práce s úmyslem znovu začít pracovat po prosazení hospodářských a sociálních požadavků.
Právo na vyhlášení stávky v okruhu své působnosti v souladu s platnou právní úpravou má:
Tyto orgány také nesou odpovědnost za důsledky z ní vyplývající. Účast zaměstnance na stávce je realizací ústavního práva a je omluvenou nepřítomností v práci a zároveň překážkou v práci. Na stávkujícím zaměstnanci nelze, při respektování práva na stávku, požadovat dodržování všech povinností, jak vyplývají z pracovní smlouvy a z ustanovení § 38 odst. 1 zák. práce. Nedodržování těchto povinností není porušením povinností vyplývajících z pracovního poměru a zaměstnance nelze z těchto důvodu postihovat, viz i citovaný rozsudek NS. Po dobu účasti ve stávce nenáleží zaměstnanci plat vzhledem k ustanovení § 109 odst. 1 zák. práce, dle kterého zaměstnanci náleží plat za vykonanou práci. Realizace takového opatření předpokládá, že budou vypracovány seznamy účastníků stávky, které budou předány zaměstnavatelem místu odpovědnému za výpočet platu. To zajistí, aby plat za dobu stávky byl vyplacen pouze těm zaměstnancům, kteří se stávky nezúčastní. Pokud by byl plat vyplacen i účastníkůmstávky, došlo by k porušení zásady vyjádřené v § 109 odst. 1 zák. práce a příjemce platu by v takovém případě získal ve smyslu § 324 zák. práce bezdůvodné obohacení, které by byl podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku povinen vydat. Seznamy účastníků stávky jsou vypracovávány též z toho důvodu,že je-li zaměstnanci překážka v práci na jeho straně známa předem,musí včas zaměstnavateli tuto skutečnost ohlásit (§ 206 odst.1 zákoníku práce).Sestavením seznamu účastníků stávky se předejde tomu,aby tak jednotliví stávkující zaměstnanci museli činit individuálně. Pokud jde o otázky pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení v době stávky, odvod pojištění se provádí srážkou z platu a platí je jak zaměstnanec tak zaměstnavatel v poměru určeném zákonem č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zák. č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výše pojistného zaměstnance na zdravotní pojištění činí 13,5 % vyměřovacího základu. Zaměstnavatel odvádí pojišťovně těchto 13,5 %, přičemž zaměstnanci srazí, i bez souhlasu, z platu jednu třetinu této částky, zbývající dvě třetiny uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků, viz § 9 zák. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů . Vzhledem k tomu, že v případě stávky jde o omluvenou nepřítomnost v práci a zaměstnanci za tuto dobu nenáleží plat, vztahuje se na tuto situaci ustanovení § 3 odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které stanoví odlišně vyměřovací základ pro výpočet pojistného. Za dobu, kdy zaměstnanec nemá započitatelný příjem se vychází z minimální mzdy a do vyměřovacího základu se za každý kalendářní den pracovního volna připočítá poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci s výjimkou uvedenou v § 3 odst. 5 písm. a-c) zákona, kdy se nic nepřipočítává. I v tomto případě zaměstnanec je povinen uhradit jednu třetinu pojistného a zaměstnavatel dvě třetiny. Podle § 9 odst. 3 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, se však může zaměstnanec písemnou smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem zavázat zaplatit zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za zaměstnance má zaměstnavatel povinně hradit v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Dle našeho názoru není důvod uplatňovat citované ustanovení § 9 odst. 3 zák. č. 48/1997 Sb. v případě stávky. Výše pojistného na sociální zabezpečení činí u zaměstnanců 8 % a u zaměstnavatele 26 % z vyměřovacího základu. Pojistné, které platí zaměstnanec mu zaměstnavatel sráží z jeho příjmu. Pojistné se nesrazí pouze v případě, že zaměstnanec neměl celý měsíc započitatelný příjem.Pro stávku za jiné hospodářské a sociální zájmy, jak bylo uvedeno výše, nejsou stanovena žádná pravidla. Aby se předešlo případným škodám a nedošlo nad nezbytnou míru k omezování práv jiných osob, doporučujeme při organizování stávky dodržovat určitá pravidla. Při organizování stávky lze považovat za vhodný a platnému právnímu řádu odpovídající tento postup:
Zaměstnanci, kteří nejsou účastníky stávky a kteří v důsledku stávky nebudou moci vykonávat svou obvyklou činnost, budou mít překážku v práci na straně zaměstnavatele, dle § 208 zák. práce.
Jednotlivé zásady při vyhlášení stávkové pohotovosti nebo stávky jsou podrobněji rozvedeny ve stávkovém ř ádu,který pro lepší informovanost účastníků stávkové pohotovosti nebo stávky může vyhlašující orgán přijmout,případně ho doplnit podle konkrétních místních podmínek.Tento stávkový řád není uzavřeným dogmatickým dokumentem,nýbrž metodickou pomůckou,která má odborovým organizacím usnadnit orientaci v této problematice a umožnit jim použít ta ustanovení,která jsou pro konkrétní odborovou organizaci potřebná a účelná.
A. Průvodce Stávkovým řádem B. Stávkový řád Obsah: I. Základní ustanovení 1. Úvodní ustanovení 2. Obecná ustanovení 3. Zásady chování účastníka stávky
II. Zásady vedení kolektivních sporů 1. Stávková pohotovost 2. Stávka
III. Zásady pro vedení jiných stávek (nesouvisejících s kolektivním vyjednáváním) 1. Stávková pohotovost 2. Stávka
IV. Závěrečná ustanovení Přílohy : č.1 Výpis platných norem č.2 Právní dopady vyhlášení stávkové pohotovosti a stávky č.3 Informace k vyplňování výkazu o stávce
A. Průvodce Stávkovým řádem Stávkový řád (dále jen SŘ) obsahuje základní zásady. Tento průvodce si klade za cíl stručně informovat o souvislostech ve SŘ více či méně rozvedených. Právo na stávku je zakotveno v mezinárodních normách, které byly našim státem ratifikovány. Právo na stávku je respektováno v demokraticky roz víjejících se společnostech.
V ČR rozlišujeme stávky :
b) jiné nespadající pod. písm.a) a tím nepodléhají ani podmínkám zákona o kolektivním vyjednávání. 2) Vyhlašované: a) výborem ZO nebo MO OS b) Odborovým svazem - předsednictvem nebo výborem c) Českomoravskou konfederací odborových svazů 3) Dle délky trvání a formy protestu (viz SŘ) Stávka je nejkrajnějším prostředkem nátlaku, když : a) předchozí jednání jsou neúspěšná (viz SŘ) b) připomínky k návrhům zákona, upozornění či jiné akce (mítinky, demonstrace aj.) jsou přehlíženy a odůvodněné požadavky nelze jiným způsobem prosazovat (viz SŘ). Stávka podléhající zásadám zákona vyžaduje od organizátorů stávky důsledné dodržování postupu a podmínek v zákoně uvedených, aby nemohla být prohlášena dodatečně soudem za nezákonnou (viz SŘ a zejména § 20 zákona o kolektivním vyjednávání).U jiných stávek je třeba dodržovat zásady SŘ. Podle výkladu Vrchního soudu v Praze musí mít organizátor stávky pořízený seznam stávkujících již v době vyhlášení stávky.
Stávková pohotovo st může a nemusí být vyhlášena. Záleží na posouzení situace odborovým orgánem. Zásadně platí, že až do dne konání stávky odborové orgány, tj.včetně svazových, usilují o prosazení požadavků smírnou cestou nejrůznějšími prostředky.Je nutno informovat o připravované stávce a o jejím průběhu především :- členy OS a ostatní zaměstnance, - všechny funkcionáře ZO OS, tedy nejen členy VZO (pokud samozřejmě jsou, např. důvěrníky), - Odborový svaz - VZO OS, které s připravovanou stávkou sympatizují. O stoupajícím sociálním napětí informovat také zaměstnavatele či orgán, vůči němuž je stávka cílena. Splnit oznamovací povinnost před vlastním dnem konání stávky (viz SŘ).V potřebném rozsahu informovat masmedia. Jednou z důležitých úspěšností přistupované stávky je získání veřejnosti na stranu stávkujících. Období přípravy stávky, vyhlášení stávky i po celou dobu průběhu stávky ZO OS soustavně využívají spolupráce s oblastním pracovištěm. Vzájemná spolupráce je nezbytná také v případech, kdy po přípravném jednání vyhlašuje stávku Odborový svaz, nebo ČMKOS. Zejména v těchto případech odborový svaz jmenuje stávkový výbor, který řídí všechny činnosti spojené s přípravou a průběhem stávky. Zaměstnavatel je povinen po skončení stávky pro Český statistický úřad vyplnit výkaz o stávce (výluce). Tento výkaz spolupodepisuje příslušný závodní výbor, který dbá na to, aby uváděné údaje (počet hodin - dnů stávky, počet účastníků stávky) odpovídaly skutečnosti.
I. Základní ustanovení 1. Úvodní ustanovení Základním principem existence demokratického sociální státu je svobodné řešení konfliktů. Stávka je jedním z významných prostředků zaměstnanců a odborů k prosazení a ochraně oprávněných ekonomických a sociálních zájmů a práv. Právo na stávku je nedílnou součástí práva na svobodu sdružování. Je zakotveno v Listině základních práv a svobod (Ústavní zákon č. 23/1991 Sb.), v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (Vyhl.č.120/1976 Sb.) a také vyplývá z Úmluvy č.87 o svobodě a ochraně práva se odborově organizovat (publikováno pod č.489/1990). Obecný zákon vymezující podmínky pro výkon práva stávky nebyl vydán a tak nutno rozlišovat vždy zda jde o stávku : a) pro vedení kolektivní ch sporů směřujících k uzavření kolektivní smlouvy či k řešení sporů z kolektivní smlouvy vyplývající, kdy podmínky jsou upraveny zákonem č.2/1991 Sb.o kolektivním vyjednávání (viz část II.tohoto SŘ)b) jiná, která nesouvisí s kolektivním vy jednáváním dle bodu a) (viz část III.tohoto SŘ).
2. Obecná ustanovení Stávkou se rozumí částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci. Stávka je formou kolektivního protestu. Je jednou z krajních forem aktivity odborů a zaměstnanců při prosazování mzdových, občanských a odborových práv nebo má zabránit hrozícímu zhoršení těchto podmínek a omezení uvedených práv. A. Druhy stávek a kombinace více druhů stávek : a) výstražná stávka, kdy dochází ke krátkodobému přerušení práce a do rozsahu jedné směny b) časově předem ohraničená stávka, kdy dochází k jednodennímu nebo vícedennímu přerušení práce c) dlouhodobá časově neohraničená stávka, kdy přerušení práce trvá až do splnění požadavků zaměstnanců.
a) manifestační - představuje manifestační vyjádření postojů zaměstnanců b) výstražná - spočívá v krátkodobém přerušení práce c) demonstrační - je zaměřena proti negativním společenským poměrům, délka trvání a ukončení není závislá na splnění konkrétních požadavků d) protestní - m á za cíl vyjádřit nesouhlas s určitým jednáním na straně zaměstnavatele, ke kterému již došloe) solidární - na základě odborové solidarity v rámci podpory již stávkujících, s cílem zesílit nátlak na zaměstnavatele f) sympatizující - vyplývá z pocitu sou náležitosti a má vyjádřit, že cíl, který sledují stávkující, má podporu sympatizujícíchg) pasivní resistence - stávka zpomalováním pracovního tempa h) klíčová - spočívá v tom, že práci zastaví (přeruší) pouze pracovníci klíčových (rozhodujících úseků) ch) rotující - kdy dochází k dílčím stávkám střídavě podle jednotlivých úseků u zaměstnavatele i) okupační - spočívá v nepřetržitém obsazení pracovišť j) generální - představuje komplexní zastavení práce
3. Zásady chování účastníka stávky
II. Zásady pro vedení kolektivních sporů Kolektivní smlouvy upravují individuelní a kolektivní vztahy mezi zaměstnanci a práva a povinnosti smluvních stran. Kolektivní smlouvy jsou : Kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy jednou ze smluvních stran druhé smluvní straně. Smluvní strany jsou povinny nejméně 60 dnů před skončením platnosti stávající PKS zahájit jednání o uzavření PKS . Nedojde-li do 60 dnů od předložení návrhu PKS k uzavření této smlouvy je zapojen vnější zprostředkovatel. Řízení před zprostředkovatelem se považuje za neúspěšné jestliže spor není vyřešen do 30 dnů ode dne, kdy byl zprostředkovatel seznámen s předmětem sporu, nedohodnou-li se smluvní strany na jiné době. Nedojde-li k uzavření PKS ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek vyhlášena stávka.
1. Stávková pohotovost Stávková pohotovost je akce, při které příslušný odborový orgán ustavuje zpravidla stávkový výbor, pokud funkce stávkového výboru neplní příslušný odborový orgán. V rámci stávkové pohotovosti se uskuteční nutná opatření pro vyhlášení stávky a zároveň se dále vedou jednání.
Podniková kolektivní smlouva S výsledky jednání před zprostředkovatelem seznámí odborový orgán zaměstnance a vyžádá si jejich stanovisko o sporu. Výsledky provedeného průzkumu musí přispět k závěru, zda zaměstnanci jsou ochotni jít pro spornou věc do stávky. Souhlasí-li nejméně polovina zaměstnanců, jichž se kolektivní smlouva týká, s vyhlášením stávky, pak odborový orgán v yhlašuje stávkovou pohotovost:1) písemně oznámí zaměstnavateli a v průpise odborovému svazu tři dny předem : 2) alespoň jeden pracovní den před zahájením stávky předloží zaměstnavateli jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou účastn íky stávky3) přezkoumá, zda není důvod k pozdějšímu prohlášení stávky za nezákonnou.
2. Stávka Vyhlašovatel stávky dbá na splnění všech povinností souvisejících s organizací stávky tak, aby nemohla být prohlášena nezákonnou. Je možno zvolit jeden typ a druh stávky nebo kombinaci více druhů a typů stávky uvedených v bodě I.2 - obecná ustanovení. Stávka končí, jestliže ji vyhlašovatel za ukončenou prohlásí.
III. Zásady pro vedení jiných stávek nesouvisejících s kolektivním vyjednáváním Postup při řešení jiných sporů na vedení kolektivních sporů není zákonem upraven. Nevztahuje se proto na ně zákon o kolektivním vyjednávání. Stávku lze vyhlásit zejména v těchto případech :
Odborový orgán, který je příslušný k vedení těchto stáve k, musí mít právní subjektivitu :
1. Stávková pohotovost Stávková pohotovost je období, po které probíhá jednání o předmětu sporu za situace,kdy je zřejmé, že ostatní formy využití odborových práv selhaly (např.shromáždění zaměstnanců, protestní akce atd.) Vyhlašovatel stávkové pohotovosti je povinen podrobně informovat o podstatě sporu členskou základnu a příslušné odborové orgány OS. Odborový orgán může vyhlásit stávkovou pohotovost,má-li prokazatelným způsobem doložen souhlas s účastí na stávkové pohotovosti jakéhokoliv počtu zaměstnanců, jich se předmět sporu týká.O dpadnou-li důvody stávkové pohotovosti, odborový orgán, který stávkovou pohotovost vyhlásil a řídil, stávkovou pohotovost ukončí. V případě, že nedojde k úspěšnému ukončení sporu, může odborový orgán v době stávkové pohotovosti vyhlásit stávku.
Stávku může vyhlásit pouze odborový orgán, který má právní subjektivitu (v našem Odborovém svazu mají právní subjektivitu základní a místní odborové organizace,podnikové (koordinační výbory) - jsou li evidovány u OS a Odborový svaz.V mezidobí mezi členskými schůzemi (konferencemi delegátů) jsou nositeli této subjektivity výbory ZO,MO(závodní výbory). Odborový orgán (stávkový výbor - dále jen odborový orgán) připravující stávku musí posoudit všeobecné hospodářské cíle a politické poměry a definovat cíle stávky.Jako praktické se jeví,aby funkci stávkového výboru vykonával stávající výbor ZO nebo MO (závodní výbor).Odborový orgán vypracuje jednoznačné a srozumitelné informace pro zaměstnance, jichž se předmět sporu týká a stanoví termín stávky a zvolí dle situace druh a typ stávky nebo jejich kombinaci uvedenou v bodě I.2 - obecné ustanovení. Odborový orgán může vyhlásit stávku, má-li prokazatelným způsobem doložen souhlas s účastí na stávce jakéhokoliv počtu,který zaručí úspěšnost stávky.Odborový orgán jako organizátor stávky je vázán stanoviskem zaměstnanců, kteří vyslovili souhlas se stávkou a stejně tímto stanoviskem jsou vázáni jednotliví zaměstnanci, kteří vyslovili souhlas se svou účastí na stávce. Zaměstnanci nesmí být bráněno ve stávce ani nesmí být donucován k účasti na stávce. Za účastníka stávky se po celou dobu jejího trvání považuje zaměstnanec, který s ní vyslovil souhlas od jejího vyhlášení. Zaměstnanec, který se stávkou vyslovil souhlas v průbě hu jejího trvání, se za jejího účastníka považuje od dne připojení ke stávce.Odborový orgán musí písemně oznámit zaměstnavateli (zaměstnavatelům) alespoň tři pracovní dny předem : Ukončit stávku může ten odborový orgán, který stávku vyhlásil nebo rozhodl o jejím zahájení a řídil ji. Odborový orgán ukončí stávku :
O ukončení stávky vyrozumí odborový orgán, který stávku vyhlásil nebo rozhodl o jejím zahájení a řídil ji, subjekty, které o vyhlášení stávky informoval.
IV. Závěrečná ustanovení Pracovněprávní nároky, odpovědnost za škodu a nároky z nemocenského pojištění řeší u kolektivních sporů Zákon č.2/1991 Sb. v platném znění "O kolektivním vyjednávání". Odborový svaz zabezpečí právní ochranu stávkových výborů a funkcionářů pověřených organizováním stávky. Vynaložené náklady právní ochrany jsou účtovány k tíži rozpočtu OS. ___________________________________________________________________
Výňatek ze zákona č.2/1991 Sb.,o kolektivním vyjednávání.v platném znění:
§ 19
(1) Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávky, je povinna poskytnout zaměstnavateli nezbytnou součinnost po celou dobu trvání stávky při zabezpečení nezbytné činnosti a provozu zařízení, u nichž to vyžaduje jejich charakter nebo účel s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví nebo možnost vzniku škody na těchto zařízeních.
(2) Zaměstnanci, kteří vykonávají práce při zabezpečování činností uvedených v odstavci 1, se řídí pokyny zaměstnavatele.
§ 23 Odpovědnosti za škodu
(1) Za škodu vzniklou událostí, k níž došlo v průběhu stávky, odpovídá účastník stávky zaměstnavateli nebo zaměstnavatel účastníku stávky podle občanského zákoníku. Jde-li však o škodu, k níž došlo při zabezpečování činnosti podle § 19 , odpovídají podle zákoníku práce.
(2) Za škodu způsobenou výlučně přerušením práce stávkou účastník stávky zaměstnavateli a zaměstnavatel účastníku stávky neodpovídají.
(3) Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávky, odpovídá podle občanského zákoníku zaměstnavateli za škodu, k níž došlo z důvodů neposkytnutí nezbytné součinnosti podle § 19 odst. 1 .
Závěrečné poznámky: Stávky vyhlášené odborovou organizací se mohou zúčastnit jak odborově organizovaní zaměstnanci,tak i zaměstnanci,kteří odborově organizováni nejsou.
|