III

Návrh

Vláda nařizuje podle § 123 odst. 6 písm. a), d), f) a g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona x/2010 Sb. :

1. V § 3 odstavec 3 zní:

“(3) Nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání, a nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může zaměstnavatel zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání

1. až na dobu 4 roků,
2. na dobu delší, jestliže po dobu výjimečného zařazení podle písmene a) prokázal schopnost k výkonu požadované práce.”.

1. V § 3 se odstavec 4 zrušuje.
2. V § 4 odst. 10 se slova “ jednotlivé platové stupně v přílohách č. 1 až 3 k tomuto nařízení” nahrazují slovy “příslušný platový stupeň”.
3. V § 5 odst. 2 se za písmeno d) vkládá písmeno e), které zní:

“ e) zaměstnancem státu v Technologické agentuře České republiky,”.

4. V § 5 odst. 3 se slovo “nebo” nahrazuje slovy “ ,ve škole, školském zařízení^18b) nebo v”.

Poznámka pod čarou č. 18b zní:

“18b) § 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 49/2009 Sb.”.

5. V § 5 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámek pod čarou č. 18c) a 18d) znějí:

“(4) Zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem^18c), a který získal odbornou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu^18d), přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(5) Zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem^18c) a který nezískal odbornou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu^18d), nebo který tuto kvalifikaci získal, avšak nedosáhl vysokoškolského vzdělání v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení.”.

Poznámky pod čarou č. 18c) a 18d) znějí:

“18c) § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 159/2010 Sb.

18d) § 6 až § 22 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.”

6. § 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18c) zní:

Ҥ 6

Zvláštní způsob určení platového tarifu některým zaměstnancům

Zaměstnavatel může zaměstnanci, s výjimkou zaměstnance, který je pedagogickým pracovníkem^18c), určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy.”

7. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:

Ҥ 6a

Smluvní plat

Se zaměstnancem zařazeným do třinácté a vyšší platové třídy může zaměstnavatel sjednat smluvní plat.”

8. Za přílohu č. 3 se vkládají přílohy č. 4 a 5, které znějí:

“Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

Zákonem č. x/2010, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, má být novelizován § 123 odst. 5 a § 123 odst. 6 písm. f) zákoníku práce. Návrh na změnu nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, reaguje na navrhovanou novelu zákoníku práce a jednotlivé změny promítá do příslušných ustanovení citovaného prováděcího předpisu.

Ustanovení § 123 odst. 5 zákoníku práce by již nemělo od 1. ledna 2010 závazně stanovit konstrukci stupnic platových tarifů. To umožňuje doplnit v nařízení vlády dvě stupnice platových tarifů pro pedagogické pracovníky, koncipované odlišně než ostatní stupnice platových tarifů. Návrh reaguje na Programové prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010, ve kterém se vláda zavazuje při respektování rozpočtových možností, demografického vývoje i věkové a genderové struktury pedagogických pracovníků vytvořit podmínky a nástroje pro dlouhodobou garanci vstupu mladých kvalifikovaných pedagogů do všech druhů škol. Za tímto účelem vláda zvýší v roce 2011 a v následujících letech objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky resortu o 2,1 mld. Kč. V roce 2012 vláda posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky v resortu o další 4 mld. Kč a poté toto navýšení zachová a zmrazí až do roku 2015. Nové stupnice platových tarifů pro pedagogické pracovníky byly navrženy tak, aby korespondovaly s uvedeným navýšením finančních prostředků.

V souvislosti se zavedením smluvního platu jako nové, dosud zákoníkem práce neupravené složky platu, se k naplnění zákonného zmocnění [§ 123 odst. 6 písm. f)] navrhuje stanovit okruh zaměstnanců, se kterými může zaměstnavatel sjednat plat.

Po zhodnocení 10 let usměrňování výše prostředků na platy podle nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, lze konstatovat, že se v podstatě dubluje postup, který pro jednotlivé správce kapitol státního rozpočtu nebo samosprávné orgány vyplývá přímo z příslušných zákonů o rozpočtových pravidlech. Regulace objemu prostředků na platy podílem mimotarifních složek platu je kontraproduktivní současným záměrům vlády v platové oblasti, a proto se citované nařízení vlády navrhuje zrušit.

II. Popis problému

K oživení ekonomiky, která byla zasažena globální hospodářskou krizí, se vláda rozhodla přistoupit ke snížení výdajové stránky státního rozpočtu navrhovaného na rok 2011. Jedním z  restriktivních opatření vedoucích k naplnění tohoto cíle by mělo být i snížení objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci o 10 % pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, vojáky z povolání a příslušníky bezpečnostních sborů. Na základě sociálního dialogu se vláda rozhodla nesnížit pro zaměstnance ve veřejných službách a správě platové tarify (stupnice platových tarifů), a ponechat na rozhodnutí jednotlivých zaměstnavatelů, zda budou úsporná opatření realizovat formou snížení platových tarifů, mimotarifních složek platu nebo případně snížením počtu systemizovaných míst. K tomuto účelu se navrhuje zvýšit zaměstnavatelům dispoziční pravomoc při nakládání s prostředky na platy, spočívající v rozšíření okruhu zaměstnanců, kterým může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů pro první až dvanáctý platový stupeň (umožnit tento postup u všech zaměstnanců, s výjimkou pedagogických pracovníků).

Navrhovaná změna § 123 odst. 6 písmene f) zákoníku práce, kterou se zrušuje dosud využívané zmocnění pro zvláštní způsob zařazení do platové třídy zaměstnanců, kteří vykonávají práce, jejichž úspěšné provádění závisí především na míře talentu (umělců) nebo na fyzické zdatnost (sportovců), a zaměstnanců vykonávajících jednoduché obslužné nebo rutinní práce, je jedním z důvodů pro zobecnění a zjednodušení podmínek pro výjimečné zařazení zaměstnance do platové třídy (jiný způsob zachování výjimek pro uvedené zaměstnance není možný). Realizace návrhu by navíc řešila situaci, kdy na konci roku 2010 doje ke skončení výjimečného zařazení do platové třídy na omezenou dobu čtyř let u značného počtu zaměstnanců (uplynou 4 roky ode dne účinnosti nařízení vlády č. 564/2006 Sb).

Zrušení parametrů pro konstrukci stupnic platových tarifů, dosud závazně stanovených v § 123 odst. 6 zákoníku práce, umožní vyhovět požadavku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na zavedení dvou samostatných stupnic platových tarifů pro pedagogické pracovníky. Tyto stupnice jsou koncipovány tak, aby odměňování korespondovalo s kariérním systémem pedagogických pracovníků podle § 24 až § 29 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Nulová varianta je u většiny navrhovaných změn fakticky vyloučena, protože by znamenala rozpor nařízení vlády se zákonem. Bude-li novelizován § 123 zákoníku práce, je nezbytné na změny adekvátně reagovat v prováděcím nařízení vlády. Lze však zvolit různá řešení.

Varianta I: Ponechat v platnosti převážnou část současné úpravy s tím, že by byla na základě změny zákonného zmocnění zrušena možnost výjimečného zařazení do platové třídy pro zaměstnance, kteří vykonávají práce, jejichž úspěšné provádění závisí především na míře talentu nebo na fyzické zdatnosti a pro zaměstnance vykonávající jednoduché obslužné nebo rutinní práce.

Varianta II: Zobecnit a zjednodušit podmínky pro výjimečné zařazení zaměstnance do platové třídy a tam, kde tomu nebrání zvláštní právní předpis, rozšířit pravomoci zaměstnavatele při rozhodování o výjimkách.

Návrh vychází ze skutečnosti, že za výsledky práce odpovídá zaměstnavatel (podle § 2 odst. 4 zákoníku práce je jedním ze znaků závislé práce, že je konána na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost). Nová úprava by proto zaměstnavatelům umožnila v souladu s § 30 zákoníku práce rozšířit možnost výběru zaměstnanců v případech, kdy tomu nebrání zvláštní právní předpis (podle § 30 výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jiný postup; předpoklady kladené zvláštními právními předpisy na fyzickou osobu jako zaměstnance tím nejsou dotčeny).

Nezamýšleným doprovodným negativním dopadem by bylo snížení významu kvalifikačních předpokladů stanovených v § 2 nařízení vlády. V této souvislosti je třeba připomenout, že uvedené kvalifikační předpoklady budou mít nadále zásadní význam minimálně jako jednotné srovnávací kriterium při hodnocení prací a stanovení jejich závazné hierarchie (§ 110 odst. 3 zákoníku práce), a dále pro  případy, kde dosud neexistuje úprava kvalifikačních předpokladů zvláštním právním předpisem.

V tomto případě se vedle nulové varianty zvažuje pouze jediná varianta, a to varianta vyplývající z návrhu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Při její realizaci by byly pro pedagogické pracovníky zavedeny dvě samostatné stupnice platových tarifů koncipované pro 16 platových tříd a 5 platových stupňů (na rozdíl od ostatních stupnic platových tarifů, které mají tarify stanoveny ve dvanácti stupních). Stupnice platových tarifů by byly pro pedagogické pracovníky stanoveny v odlišné výši, podle toho, zda plní odbornou způsobilost podle § 6 až § 22 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

• přivést vysokoškolsky vzdělané a kvalifikované pedagogické pracovníky do škol,
• zvýšit zájem o pedagogické profese,
• motivovat stávající kvalifikované pedagogické pracovníky, aby ve svém povolání setrvali,
• motivovat nekvalifikované pedagogické pracovníky k zahájení studia k získání odborné kvalifikace,
• zvýšit poměr pedagogů - mužů ve školách a školských zařízeních,
• zvýšit úroveň odměňování vysokoškolsky vzdělaných a kvalifikovaných pedagogických pracovníků,
• zkvalitnit vzdělávací proces a
• zvýšit prestiž pedagogických profesí.

Nevýhodou by byla z formálního hlediska nekonformnost navrhovaného řešení s platnou koncepcí odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě, protože kvalifikační předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy se u žádné jiné kategorie zaměstnanců nezohledňují (atestace lékařů, zvláštní odborná způsobilost úředníků, osvědčení strážníků, apod.).

Navrhovaná změna může být značně problematická i z věcného hlediska, a to zejména v kontextu s bezvýjimečným uplatněním zápočtu praxe podle § 4 nařízení vlády u pedagogických pracovníků. Pro případ, že zaměstnanec nesplňuje stanovené vzdělání, byl  k zajištění rovnosti v odměňování koncipován postup upravený v § 4 odst. 7 nařízení vlády. Toto ustanovení ukládá zaměstnavateli, aby po sečtení všech dob relevantních pro určení započitatelné praxe odečetl zaměstnanci, zařazenému do platové třídy, pro kterou nesplňuje kvalifikační předpoklad vzdělání, takový počet let, který v podstatě odpovídá délce studia, kterým by potřebné vzdělání získal. Tím se odstraňuje znevýhodnění zaměstnance, který dosáhl stanoveného vzdělání, jeho pracovní poměr vznikl až po ukončení studia, a proto tento zaměstnanec získal kratší dobu praxe než zaměstnanec, který byl do platové třídy zařazen na základě některé z možných výjimek.

Stupnice navrhované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy by zavedly pro zaměstnance, kteří nesplňují stanovený kvalifikační předpoklad (stupeň vzdělání) dvojí postih (odpočet z praxe a zároveň nižší stupnici platových tarifů). Dokonce i v případě, kdy zaměstnanec splňuje stupeň vzdělání obecně stanovený platovými předpisy, avšak nezískal odbornou kvalifikaci pedagogických pracovníků, přísluší mu platový tarif podle nižší stupnice. Tento rozdíl je ve finančním vyjádření podstatně větší, než při odečtu ze započitatelné praxe.

Zavedení dvou diferencovaných stupnic platových tarifů pro pedagogické pracovníky nepochybně přinese problémy při jednoznačném určení platových práv pedagogických pracovníků na školách s menším počtem tříd, kde je běžnou praxí, že pedagogové vedle předmětů, pro které plní odbornou kvalifikaci pedagogických pracovníků, vyučují ještě další předměty, pro které odbornou kvalifikaci nezískali. Přitom na uvedených školách není reálně možné, vzhledem k malému počtu žáků, a tím i malému počtu pedagogů, zajišťovat výuku v celém rozsahu aprobovanými pedagogy.

Platná úprava zohledňuje případy, kdy způsob určení platového stupně na základě započitatelné praxe není praktický, např. u zaměstnanců, kteří vykonávají málo kvalifikované práce zařazené v nízkých platových třídách, u kterých doba praxe výrazně neovlivňuje kvalitu vykonávané práce a u některých zaměstnanců vykonávajících odborné specializované práce, jejichž kvalitní výkon podstatným způsobem ovlivňují také jiné faktory než jen délka praxe, např. talent, nadání, fyzická výkonnost (např. umělci, sportovci). Zvláštní způsob určení platového tarifu se umožňuje i v případech, kdy se při delší době praxe kvalita pracovního výkonu nezvyšuje, ale naopak klesá (taneční a baletní umělci, sportovci, výkonní letci) a dále také u zaměstnanců zdravotnických zařízení (vzhledem ke zvláštnímu způsobu financování).

Snížení objemu prostředků na platy o 10 % při současném zachování stávajících stupnic platových tarifů není možné bez vytvoření “manévrovacího prostoru” pro zaměstnavatele k realizaci úsporných opatření. Nebude-li možné u některých zaměstnavatelů dosáhnout nižších výdajů snížením počtu zaměstnanců, nebudou moci zaměstnavatelé napojení na státní rozpočet hradit z prostředků rozepsaných na platy v roce 2011 platové nároky zaměstnanců v rozsahu odpovídajícím roku 2010. K tomuto účelu se navrhuje zvýšit zaměstnavatelům dispoziční pravomoc při nakládání s prostředky na platy, spočívající v rozšíření okruhu zaměstnanců, kterým může zaměstnavatel určit platový tarif v rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. V souladu se změnou zmocnění v § 123 odst. 6 písm. f) zákoníku práce, nebude nadále možné podmínit tento postup nahrazením pravidel pro určení platového tarifu podle § 4 nařízení vlády pravidly jinými, a to v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise.

Jiná variantní řešení se mohou týkat pouze vymezení širšího nebo užšího okruhu zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel zvláštní způsob určení platového tarifu uplatnit. Vzhledem k tomu, že s výjimkou resortu školství, dojde u všech ostatních zaměstnavatelů napojených na státní rozpočet ke snížení využitelných prostředků na platy, navrhuje se možnost využití zvláštního způsobu určení platového tarifu pro všechny zaměstnavatele ve veřejných službách a správě a jejich zaměstnance, s výjimkou pedagogických pracovníků.

Nejzávažnějším záporem návrhu je snížení právní jistoty zaměstnance. Jako nevýhodu je třeba hodnotit i skutečnost, že realizací návrhu vzroste odpovědnost zaměstnavatelů za zachovávání rovného přístupu k zaměstnancům při odměňování a za zajišťování odměňování podle hledisek stanovených zákonem (109 odst. 4 a § 110 zákoníku práce). V tomto kontextu je třeba připomenout ustanovení § 133a občanského soudního řádu, podle kterého skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Důkazní břemeno se touto úpravou přenáší na zaměstnavatele, který pak v soudním sporu prokazuje spravedlivost rozdílu ve mzdě, platu nebo odměně z dohody.

Vzhledem k restriktivním opatřením ve finančním zabezpečení platů a omezeným možnostem jejich realizace, se navrhuje uplatnění navržené změny.

K naplnění zmocnění v § 123 odst. 6 písm. f) zákoníku práce se stanoví okruh zaměstnanců, se kterými může zaměstnavatel sjednat smluvní plat.

Variantní řešení se mohou týkat způsobu a rozsahu vymezení okruhu zaměstnanců, se kterými lze sjednat smluvní plat. Možnost profesního vymezení není vhodná, protože nelze předjímat, že v určitých profesích nebude třeba (nebo vhodné) tento způsob odměňování uplatnit. Navrhuje se proto vymezení okruhu zaměstnanců prostřednictvím platových tříd, s tím, že možnost sjednat smluvní plat se připouští pouze pro nejvýše zařazené práce v jednotlivých oblastech veřejných služeb a správy, např. v ústředních správních úřadech, ve zdravotnictví (lékaři), ve vědě a výzkumu, u špičkových činností ve školství nebo u tajemníků statutárních měst.

IV. Ekonomický dopad

To platí i o zavedení samostatných stupnic platových tarifů pro pedagogické zaměstnance, jejichž pokrytí je rovněž kalkulováno v  návrhu státního rozpočtu na příští rok. Zvýšené finanční náklady spojené s odměňování pedagogických pracovníků představují v roce 2011 částku ve výši cca 2,1 mld. Kč. Z této částky bude cca 1,8 mld. Kč vynaloženo na odměňování pedagogických pracovníků s dosaženým vysokoškolským vzděláním v bakalářském nebo magisterském studijním programu, kteří současně splňují odbornou kvalifikaci. Cca 0,3 mld. Kč bude použito na platy ostatních pedagogických pracovníků (těch, kteří splňují odbornou kvalifikaci, avšak nemají vysokoškolské vzdělání, nebo kteří odbornou kvalifikaci nesplňují, a to bez ohledu na to, zda mají či nemají vysokoškolské vzdělání). O uvedenou částku (2,1 mld. Kč) byla rozpočtová kapitola Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy účelově navýšena a nepředstavuje žádný dodatečný finanční náklad ze státního rozpočtu. V roce 2012 vláda České republiky posílí objem prostředků na platy v rozpočtové kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro pedagogické pracovníky o další 4 mld. Kč a v letech 2013 až 2015 uvedené navýšení zachová a zmrazí.

V. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a komunitárním právem

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákoníkem práce. Návrh respektuje zásadu rovnosti mezi muži a ženami, není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s právem Evropské unie, nemá dopad do životního prostředí a neovlivňuje podnikatelské prostředí.

V případech, kdy tomu nebrání zvláštní právní předpis, se navrhuje svěřit do pravomoci zaměstnavatele rozhodnutí o obsazení pracovního místa zaměstnancem, který nesplňuje stanovený kvalifikační předpoklad vzdělání. Zaměstnavatel by mohl podle navrhované úpravy zařadit zaměstnance do platové třídy až na dobu 4 let, nebo na neomezenou dobu, pokud by zaměstnanec prokázal schopnost k výkonu požadované práce.

Při benevolentnější úpravě podmínek pro zařazení zaměstnanců bez potřebného vzdělání do platové třídy by se měl z hlediska spravedlivého přístupu zvýšit význam § 4 odst. 7 nařízení vlády. (Ukládá zaměstnavateli, aby po sečtení všech dob relevantních pro určení započitatelné praxe odečetl zaměstnanci, zařazenému do platové třídy, pro kterou nesplňuje kvalifikační předpoklad vzdělání, takový počet let, který v podstatě odpovídá délce studia, kterým by potřebné vzdělání získal. Tím se odstraňuje znevýhodnění zaměstnance, který dosáhl stanoveného vzdělání, jeho pracovní poměr vznikl až po ukončení studia, a proto tento zaměstnanec získal kratší dobu praxe než zaměstnanec, který byl do platové třídy zařazen na základě některé z možných výjimek.) U zaměstnanců, u kterých se zaměstnavatel rozhodne využít zvláštní způsob určení platového tarifu, nebude v případě, že nesplňují potřebné vzdělání, spravedlivý přístup zajištěn přímo právním předpisem, ale za jeho zajištění ponese odpovědnost zaměstnavatel.

K bodu 4

Podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), byla dnem 12. října 2009 zřízena Technologická agentura České republiky. Náplň práce zaměstnanců Technologické agentury České republiky, a její složitost, odpovědnost a namáhavost je u jednotlivých činností srovnatelná s prací vykonávanou zaměstnanci Grantové agentury České republiky. Navrhuje se proto poskytovat zaměstnancům v obou uvedených agenturách platový tarif podle stejné (druhé) stupnice platových tarifů.

Technologická agentura České republiky má v současné době 9 zaměstnanců zaměstnaných po stanovenou týdenní pracovní dobu (tzv. na plný úvazek), s tím na základě schváleného rozpočtu na rok 2010 může Technologická agentura České republiky disponovat 18 pracovními místy a od roku 2011 může obsadit až 24 pracovních míst. Vzhledem k počtu zaměstnanců a vývoji čerpání prostředků na platy, sdělila Technologická agentura České republiky, že je schopná realizovat navrhovanou změnu v rámci rozepsaných finančních prostředků a nebude požadovat jejich navýšení v kapitole 377.

Od 1. července 2009 byla zavedena nařízením vlády č. 201/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, samostatná stupnice platových tarifů pro zdravotnické pracovníky poskytující zdravotní péči. Tato stupnice je zvýšená o 3,5 % proti stupnici platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Platový tarif podle zvýšené (třetí) stupnice platových tarifů přísluší podle § 5 odst. 3 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. zdravotnickým pracovníkům poskytujícím zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních, zařízeních záchranné služby nebo zařízeních sociálních služeb. V zájmu sjednocení odměňování všech zdravotnických pracovníků poskytujících zdravotní péči, bez ohledu na zaměstnavatele, navrhuje se rozšířit okruh zaměstnanců odměňovaných podle třetí stupnice platových tarifů o zdravotnické pracovníky poskytující zdravotní péči ve školách a školských zařízeních. Jedná se o malý počet zaměstnanců, především v diagnostických ústavech. Tato změna bude realizována bez dodatečných nároků na finanční prostředky.

K  bodům 6 a 9

Na základě dlouhodobého požadavku ministerstva školství mládeže a tělovýchovy se nově stanoví pro pedagogické pracovníky dvě stupnice platových tarifů. Konstrukce těchto stupnic vychází ze záměru výrazně platově zvýhodnit vysokoškolsky vzdělané začínající (resp. mladší) pedagogy, kteří splňují odbornou kvalifikaci podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Obě stupnice jsou zároveň konstruovány tak, aby žádnému pedagogickému pracovníkovi neklesl oproti stávající právní úpravě platový tarif.

K  bodu 7

V souladu se zmocněním v § 123 odst. 6 písm. f) zákoníku práce se stanoví okruh zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel použít zvláštní způsob určení platového tarifu. Podle stávající úpravy mohl zaměstnavatel uplatnit zvláštní způsob určení platového tarifu pouze u  taxativně stanoveného okruhu zaměstnanců, u nichž určení platového stupně na základě započitatelné praxe není praktické (např. u zaměstnanců, kteří vykonávají málo kvalifikované práce zařazené v nízkých platových třídách, u kterých doba praxe výrazně neovlivňuje kvalitu vykonávané práce a u některých zaměstnanců vykonávajících odborné specializované práce, jejichž kvalitní výkon podstatným způsobem ovlivňují také jiné faktory než jen délka praxe, např. talent, nadání, fyzická výkonnost, např. u umělců nebo sportovců.

K  bodu 8

Smluvní plat není (jako jediná forma odměny) v zákoníku práce definován. Pojem “plat” používá zákoník práce jako označení odměny za práci (celé odměny za práci, tj. souhrnu všech složek, kterými je plat tvořen) poskytované zaměstnancům uvedeným v §  109 odst. 3 zákoníku práce. Bylo by proto možné analogicky vycházet z předpokladu, že smluvní plat je koncipován jako celá (v tomto případě jednosložková) odměna za práci, v jejímž rámci je přihlédnuto ke všem aspektům odměňování. Vzhledem k tomu, že zákoník práce u jednotlivých složek platu nevylučuje jejich poskytování zaměstnancům, s nimiž byl sjednám smluvní plat, bude však třeba na smluvní plat pohlížet jako na “smluvní platový tarif”, vedle nějž má zaměstnanec právo na ostatní složky platu.

K článku II

Potřeba usměrňovat rozsah prostředků vynakládaných na platy zaměstnanců vyplývala ze skutečnosti, že zákon č. 143/1992 Sb. (a příslušná prováděcí nařízení vlády k tomuto zákonu) nestanovil výši některých složek platu vůbec (odměny), popřípadě stanovil pouze jejich maximální výši (osobní příplatek). Bez vymezení prostoru pro poskytování těchto složek platu nebo všech složek platu nešlo zabránit vzniku neodůvodněných platových rozdílů vyplývajících z větší či menší možnosti využít peněžních prostředků zaměstnavatele pro odměňování zaměstnanců.

b) podílem mimotarifních složek platu k platovým tarifům stanoveným pro zjištění přípustného objemu prostředků na platy

Vzhledem k tomu, že ve státním rozpočtu není správcům jednotlivých kapitol stanoven počet zaměstnanců, neobsahuje nařízení vlády povinnost stanovit k objemu prostředků na platy závazný počet zaměstnanců. Při stanovení objemu prostředků na platy v absolutní výši musí samozřejmě ten, kdo jej stanovuje, i nadále vycházet z určité úvahy o počtu zaměstnanců. Nenaplnění tohoto předpokladu, tj. počtu zaměstnanců, pro který byl objem prostředků na platy ve státním rozpočtu stanoven, však nebude spojeno s omezením použitelnosti stanoveného objemu prostředků na platy. Případné nevyčerpané prostředky na platy z důvodu neobsazení všech pracovních míst, ale také například z důvodu nemocnosti, se ponechávají plně k disposici pro odměňování zaměstnanců, kteří plnění úkolů za chybějící (nepřítomné) zaměstnance zajistili zvýšeným úsilím.

Není vyloučeno, že pro jednotlivé kapitoly státního rozpočtu stanoví počet zaměstnanců vláda usnesením. Ani takovéto stanovení počtu zaměstnanců a případné nenaplnění stanoveného počtu zaměstnanců nemá důsledek na použitelnost stanoveného objemu prostředků na platy ve smyslu tohoto nařízení vlády. Použití objemu prostředků na platy nemůže být omezeno podle tohoto nařízení vlády, ale jen podle zákona, například rozpočtovým opatřením podle rozpočtových pravidel (například podle § 25 odst. 1 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb. jsou organizační složky státu povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže o tom rozhodla vláda). Navíc u státní příspěvkové organizace je její zřizovatel povinen (podle § 54 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech - č. 218/2000 Sb.) při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu, krátit příspěvkové organizaci stanovený příspěvek nebo uložit nerozpočtovaný odvod z provozu. Příspěvková organizace je povinna takovouto změnu podmínek zřizovateli neprodleně oznámit. Takové možnosti a povinnosti obsahuje přímo zákon o rozpočtových pravidlech. Obdobné instituty obsahuje i zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Usměrňování výše prostředků na platy podílem mimotarifních složek platu k platovým tarifům stanoveným pro zjištění přípustného objemu prostředků na platy využívá jen omezený okruh příspěvkových organizací. Podle § 5 odst. 6 nařízení vlády č. 447 /2000 Sb. činí podíl mimotarifních složek 25 % a u příspěvkové organizace, jejíž neinvestiční výdaje hradí Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a další zdravotní pojišťovny, činí 50 %.

Navíc je nutno konstatovat, že s ohledem na ustanovení § 394 odst. 1 písm. b) zákoníku práce nelze citované nařízení vlády novelizovat, ale v případě centrální úpravy podílu mimotarifních složek platu by bylo třeba vydat nařízení vlády nové. Pro takovou úpravu však nejsou věcné důvody.

K článku III

Účinnost nařízení vlády se navrhuje od 1. ledna 2011, tak, aby byl zaměstnavatelům poskytnut nástroj pro ovlivnění výše prostředků potřebných na platy zaměstnanců ve veřejných službách a správě s ohledem na snížení objemu rozpočtových prostředků na platy rozepsaných na rok 2011. Navrhované datum účinnosti zároveň umožní plynulý přechod na novou úpravu výjimečného zařazení zaměstnance do platové třídy v situaci, kdy na konci roku 2010 doje ke skončení výjimečného zařazení do platové třídy u značného počtu zaměstnanců (uplynou 4 roky ode dne účinnosti nařízení vlády č. 564/2006 Sb).