Stanovisko OS státních orgánů a organizací k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

K bodu 29 nový § 13a Kvalifikační požadavky na úředníka stavebního úřadu

Zásadně nesouhlasíme se zněním odst. 3 a požadujeme jeho přepracování.


Zdůvodnění:

V odst.3 nově navrhovaného § 13 a jsou navrhovány kvalifikační požadavky vzdělání, které musí splňovat fyzická osoba má-li vykonávat činnosti obecného stavebního úřadu. Navrhované kvalifikační požadavky předpokládají pouze vysokoškolské vzdělání v magisterském či bakalářském studijním programu nebo studijním programu nebo studijním oboru stavebního, architektonického nebo právnického směru. V praxi tento návrh znamená, že veškeré činnosti bez ohledu na jejich odbornou náročnost budou vykonávat úředníci splňující uvedené kvalifikační předpoklady. V současné době tyto činnosti vykonávají také úředníci, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou stavebního směru. Mezi nimi je řada úředníků s dlouholetou praxí. Zákon neřeší v přechodných ustanoveních možnost, aby tito úředníci mohli za stanovených podmínek pokračovat ve výkonu činnosti. Zákon rovněž neumožňuje, aby úředníci nesplňující nově požadované kvalifikační požadavky si mohli doplnit chybějící kvalifikaci například formou distančního studia. V praxi to znamená , že s těmito úředníky bude v den nabytí účinnosti zákona ukončen pracovní poměr z důvodu nesplňování kvalifikačních předpokladů bez nároku na odstupné. S tímto postupem nelze souhlasit.

Upozorňujeme, že když ke změně kvalifikačních požadavků došlo u zdravotních sester řešil zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, ve svých přechodných ustanoveních problém zdravotních sester, které nesplňovaly nové kvalifikační podmínky tak, že stanovil časové období, které umožní zvýšení kvalifikace zdravotních sester, které nové kvalifikační podmínky nesplňují .

Stejným způsobem řešil stejný problém zákon č.361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů u příslušníků bezpečnostních sborů v případě, že nesplňovali kvalifikační podmínky stanovené tímto zákonem. Nevidíme proto žádný důvod proč by u úředníků vykonávajících činnosti obecných stavebních úřadů mělo být postupováno jinak. Dokonce u těchto zaměstnanců by měla být také řešena možnost trvalé výjimky jako se navrhuje v případě úředníků vykonávajících agendu územního plánování a jako tomu již je v případě zdravotních sester.

Navrhovaná úprava extrémním způsobem diskriminuje stávající úředníky nesplňující navrhované kvalifikační podmínky. Ve svých důsledcích povede k dlouhodobému ochromení činnosti řady stavebních úřadů obcí s pověřenou působností obecních úřadů, které vykonávají působnost obecného stavebního úřadu. Nedostatek úředníků s požadovanou kvalifikací nebude možné nahradit, neboť se jedná o nedostatkové profese na pracovním trhu. Územní samosprávné orgány nejsou na pracovním trhu u této profese konkurence schopné zejména z důvodů finančních. Naše tvrzení dokládá současná praxe.

Zastáváme názor, že požadované kvalifikační požadavky jsou neúměrné, zatěžující rozpočty obcí i státní rozpočet a proto s předloženým návrhem nesouhlasíme. Za odpovídající řešení pokládáme řešení, které stanoví kvalifikační předpoklady na stanovené pozice (např. vedoucích úředníků) a vybrané činnosti obecného stavebního úřadu (stanovené např. podle náročnosti činnosti). Všechny výše uvedené připomínky jsou zásadní.

V Praze dne 6.5.2009

Alena Vondrová                    
předsedkyně OS státních orgánů a organizací