Stanovisko OS státních orgánů a organizací k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů

OS státních orgánů a organizací konstatuje, že předložený návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, dává do souladu předchozí nařízení vlády s právním řádem ČR tím, že ho ruší. S tím lze souhlasit. Nemůžeme však souhlasit se zvoleným způsobem řešení, a to ze zásadních důvodů . Předkládaný způsob řešení je nutno považovat za nesystémové opatření, které ve svých důsledcích povede k neoprávněným nerovnostem v odměňování a přinese řadu obtížně řešitelných problémů.

Předložený návrh vůbec nebere v úvahu skutečnost, že dosavadní zvýšená stupnice platových tarifů (příloha č.2 nařízení vlády č. 130/2009 Sb.) má především kompenzační charakter, který zohledňuje zvýšené povinnosti a omezení uložené zaměstnancům zařazeným v organizacích taxativně vymezených v § 303 zákoníku práce a v dalších právních předpisech, například v zákoně 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, v zákoně o Policii ČR a dalších. Stát potřebu kompenzace roku 1992 veřejně uznal a vyjádřil ji zvýšenou stupnicí platových tarifů. Na situaci nic podstatného nemění ani skutečnost, že v roce 2005 byla působnost této stupnice rozšířena také na zdravotnický personál.

Navrhovaná právní úprava formou samostatné platové stupnice zvýšené o 3,5% oproti dosavadní stupnici platových tarifů uvedené v příloze č.2 nařízení č.130/2009 Sb., neguje kompenzační charakter této stupnice a tím zásadně mění její význam. Do nerovného postavení v systému odměňování se tak dostávají ti zaměstnanci, jimž právní předpisy ukládají větší rozsah povinností a omezení. Z tohoto hlediska je proto nutné pokládat předložené řešení vůči těmto zaměstnancům za diskriminační a může se stát předmětem ústavní stížnosti. Skutečnost, že stát předloženým návrhem fakticky resignuje na tuto povinnost vůči dotčeným zaměstnancům a nezachovává dosud přiznanou kompenzaci, je pro Odborový svaz státních orgánů a organizací jako zástupce těchto zaměstnanců naprosto nepřijatelná. S předloženým návrhem proto nesouhlasí. Tato připomínka je zásadní.

OS státních orgánů a organizací přitom nezpochybňuje aktuální potřebu stabilizace zdravotnického personálu (zejména zdravotních sester a zdravotnických pracovníků zdravotnické záchranné služby) prostřednictvím zlepšení podmínek odměňování při poskytování zdravotní péče. Již během jednání o možných řešeních situace v souvislosti s návrhem nařízení vlády (později vydaném ve Sbírce zákonů pod číslem 133/2009 Sb.) před jeho předložením vládě, a později v rámci jednání o jeho revizi, navrhoval řešení, které pokládal za odpovídající. Za odpovídající řešení pokládal především systémové využití institutu zvláštního příplatku a posílení nenárokových složek platu v závislosti na skutečné výkonnosti a kvalitě práce jednotlivých zaměstnanců. Pokud jde o možnost využití institutu zvláštního příplatku, OS doporučoval přehodnocení míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek při soustavném poskytování zdravotní péče tak, aby na základě prokazatelně nadměrné neuropsychické zátěže byly pracovní činnosti související s poskytováním zdravotní péče zařazeny do III. až IV. skupiny přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. V této souvislosti poukázal také na to, že v rámci zdravotní péče lze zvažovat i rozšíření okruhu prací, při kterých by nově vznikl nárok na zvláštní příplatek. Na tomto řešení OS trvá.

Ve spojení s vyšším ohodnocením práce zdravotních sester, které je již řešeno nařízením vlády č. 137/2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě, na základě kterého se příklady prací v povolání “všeobecná sestra, porodní asistentka” zařazují do vyšších platových tříd by i námi navrhované řešení relativně významně zlepšilo situaci v odměňování zdravotních sester a přispělo tak k jejich větší stabilizaci, a to aniž by byl narušen dosavadní systém odměňování.

Předložený návrh jednoznačně preferuje jednu skupinu zaměstnanců, v tomto případě zdravotnické zaměstnance poskytující zdravotní péči s tím, že zavedení samostatné zvýšené stupnice platových tarifů má být opatřením, které by mělo napomoci při řešení kritické situace ve zdravotnictví spočívající v nedostatku kvalifikovaných zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotní péče. Přitom s obdobnými problémy se potýkají i jiné oblasti veřejných služeb a správy, zvlášť patrné je to například v regionálním školství, ale i v některých segmentech veřejné správy.

Problém nízkého platového ohodnocení přiznává také vláda mimo jiné tím, že k 1.4.2009 zrušila základní stupnici platových tarifů nařízením vlády č. 74/2009 Sb., a nebo například usnesením vlády ze dne 23.3.2009 č. 326 k návrhu věcného záměru zákona o úřednících veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě, v němž vláda ukládá ministru vnitra, ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí, ministrem financí a vedoucím Úřadu vlády, vypracovat a vládě do 30.6.2009 předložit analýzu možností státního rozpočtu na posílení finančních zdrojů ke zlepšení odměňování úředníků veřejné správy.

Za této situace zvolený způsob řešení zakládá další, ničím neopodstatněné, neoprávněné nerovnosti v odměňování a neguje tak základní principy, z nichž vychází dosavadní systém odměňování. Neguje také pozitivní efekt sjednocení odměňování podle dvou stupnic platových tarifů. Jedná se o nesystémové řešení závažně poškozující celý systém odměňování zaměstnanců veřejných služeb a správy s možnými trvalými důsledky. Tato připomínka je zásadní.



Všechny připomínky jsou zásadní.

V Praze dne 4.6.2009

Alena Vondrová                    
předsedkyně OS státních orgánů a organizací