V reakci na článek serveru Aktálně.cz o růstu platů ve veřejné sféře uvádíme na správnou míru několik přinejmenším zavádějících údajů.
Jako alarmující skutečnost se prezentuje údaj, že nejrychleji u nás rostou mzdy úředníkům. Jenže údaj o platech a jejich růstu zdaleka nezahrnuje jenom úředníky – platem je odměňována i velká část zdravotníků, pracovníci v sociálních službách, pedagogové, policisté, hasiči atd. Řada těchto profesí byla dlouhodobě správně vnímána jako podhodnocena, po navýšení jejich platů bylo voláno a toto volání bylo vyslyšeno. Je tedy otázkou, co je tak s podivem na tom, že za posledních několik let vzrostly celkové výdaje na platy.
Co se týče samotných úředníků, tak objem prostředků na jejich platy a jejich průměrná či mediánová výška rovněž v posledních letech rostly, ovšem nikoli tempem odtrženým od růstu mezd v soukromém sektoru na straně jedné, a inflace na straně druhé. V kategorii „Veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení", která ale nezaměstnává pouze úředníky, se nachází necelých 280 tisíc lidí. To je v poměru k celkovému počtu ekonomicky aktivní populace, zejména zaměstnanců v soukromém sektoru, poměrně malá skupina osob, jejich práce je navíc od obecného pracovního trhu poměrně odlišná. Jedná se o specifikované činnosti často s vysokou mírou kompetence, rovněž vzdělanostní struktura je vyšší, zejména podílem zaměstnanců s maturitou nebo s vysokoškolským vzděláním.
Při dalším podrobnějším rozboru zjistíme, že průměrné platy na řadě pozic ve státní správě nejsou nijak závratné a ani jejich růst nebyl tak dramatický, jak z článku vyznívá. Na řadě tzv. přepážkových pozic, jako jsou například státní zaměstnanci a zaměstnankyně na České správě sociálního zabezpečení nebo Úřadu práce se tabulkové platy pohybují okolo 25 000 Kč měsíčně, za náročnou práci s klienty, při požadavku maturitního vzdělání a s 15 lety praxe. Je dobré mít na paměti, že na těchto úřednících stojí výkon veškeré běžné agendy státu, a dokonce i agendy mimořádné, spojené např. s vyřizováním a vyplácením programů na podporu osob a firem zasažených koronavirovou krizí.
Ani na těch pozicích, kde jsou platy vysoké, se nejedná o nějaký absurdní odskok od obdobných pozic v soukromé sféře. Dlouhodobě se upozorňuje, a to i ze strany politiků, že experty na klíčová místa je nezbytné dobře zaplatit. Nejvyšší státní úředníci mají mediánový hodinový výdělek ve výši 429,9 Kč, zatímco řídící pracovníci v řadě oblastí nebo vyšší management v privátním sektoru má hodinový výdělek o cca 100 Kč vyšší.
Ačkoli údaje obsažené v článku nejsou nesprávné, jejich interpretace je přinejmenším zavádějící, místy zcela nesprávná. Budeme věřit, že poslanci rozhodující o návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok si budou schopni lépe promyslet vztah finančních a platových ukazatelů k reálným potřebám veřejného sektoru. Zájem na zajištění kvalitních a dostupných veřejných služeb je deklarovanou prioritou řady politických subjektů a bez adekvátně zaplacených zaměstnanců a zaměstnankyň se to neobejde.
Bc. Pavel Bednář, v. r.
předseda OS SOO
Celá tisková zpráva ZDE.
Článek serveru Aktálně.cz ZDE.
