Pracovněprávní důsledky živelní události - povodně.


1. Zaměstnanec se následkem povodně nedostane do práce v důsledku přerušení povozu hromadných dopravních prostředků nebo z tohoto důvodu nebo z důvodu zpoždění veřejných hromadných dopravních prostředků přijde do práce pozdě.

Tento případ řeší příloha k nařízení vlády č 590/2006 Sb. bod 3. Z tohoto ustanovení vyplývá, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy (platu) na nezbytně nutnou dobu, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.


2. Zaměstnanec nenastoupí do práce proto, že poskytuje osobní pomoc při povodni jiné fyzické nebo právnické osobě.

V tomto případě se jedná o tzv. překážku v práci z důvodu obecného zájmu - výkon občanské povinnosti při živelní události podle ustanovení § 202 zákoníku práce. V tomto případě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na dobu nezbytně nutnou Zaměstnanci náleží náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku.


3. Zaměstnanec se v důsledku povodně nemůže dostavit na pracoviště, protože se sám účastní prací při odstraňování následků povodní na vlastní nemovitosti. Mohou nastat dvě situace:

a) Pokud zaměstnanec takto činí pouze ve svém zájmu, aby ochránil svůj majetek, jedná se o důležitou osobní překážku v práci. Zaměstnavatel mu tak může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy (platu). Zaměstnanec se také může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou pracovní dobu napracuje.

b) V případě, že zaměstnanec odstraňuje následky povodně sice na svém majetku, ale ve veřejném zájmu (např. hrozí zřícení budovy, hygienické důvody), jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu a dotyčnému náleží pracovní volno s náhradou mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku.


4. Zaměstnanec se v důsledku povodně nemůže dostavit na pracoviště např. v důsledku evakuace

Tuto situaci pracovněprávní předpisy sice výslovně neřeší, zaměstnavatelé by však měli nepřítomnost zaměstnance na pracovišti omluvit, a to s ohledem na skutečnost, že ze strany zaměstnance nejde o zaviněné jednání, ale o vyšší moc.

Uvedenou situaci je možné řešit v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele jako důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance.


5. Zaměstnanec potřebuje v souvislosti s povodněmi pracovní volno, aby si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti ( např. jednání s pojišťovnou).

Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy ( platu). Společně se mohou dohodnout, že si zaměstnanec takto zameškanou pracovní dobu napracuje.


6. Zaměstnanec se dostaví na pracoviště, ale zaměstnavatel mu nemůže přidělovat práci z důvodu přerušení práce způsobené povodní (živelní událost). Mohou nastat dvě situace:

a) Povodeň postihne zaměstnavatele a ten tak musí přerušit práce. Zaměstnavatel převede zaměstnance podle §41 odst.4 zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě.Toto převedení může zaměstnavatel provést i bez souhlasu zaměstnance a to na nezbytně nutnou dobu. Zaměstnanci v takovém případě náleží zásadně mzda (plat) za vykonávanou práci. Je-li tato mzda (plat) nižší, přísluší zaměstnanci po dobu převedení ke mzdě ( platu) podle § 139 odst.1 zákoníku práce doplatek do výše průměrného výdělku Zaměstnavatel nepřidělí zaměstnanci práci a ani ho nepřevede na jinou práci podle §41 odst.4 zákoníku práce. V tomto případě náleží zaměstnanci náhrada mzdy ( platu) ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku podle ustanovení § 207 odst. b zákoníku práce.

b) Zaměstnavatel (firma) sám není postižen povodní, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci v důsledku pozastavení dodávky surovin, energie apod. a nemůže zaměstnance ani převést na jinou práci. V tomto případě se jedná o překážku z důvodu prostoje. Zaměstnancům náleží náhrada mzdy (platu) ve výši nejméně 80% průměrného výdělku.







V Praze dne 26.6.2009

OS státních orgánů a organizací